Základem úrody je včasná ochrana ovocných stromů proti chorobám a škůdcům

Zima je ten pravý čas, kdy si pěstitelé hoví v teple, v tuto dobu i stromy odpočívají, s ochranou proti chorobám a škůdcům se začne až v předjarním období. To je ale milná představa. Právě v zimě začíná boj s kadeřavostí broskvoní a celou řadou škůdců.

Kadeřavost broskvoní je choroba, způsobená houbou Taphrina deformans. Tato přezimuje většinou na povrchu rostlin v korunách stromů, někdy i pod šupinami pupenů. Je rozšířena ve všech oblastech světa, kde se broskvoně pěstují. Typickým příznakem jsou žluté a červené části mladých rašících listů brzy na jaře. Poškozené části listy jsou silnější, vrásčité až zkadeřené, předčasně opadávají. U silně napadených stromů se mohou svinovat, hnědnout a přitom zůstávají viset na větvích, u takto napadených stromů je násada plodů nižší.Někdy bývají napadány i zelené výhony, které pak zesilují a deformují se.Méně časté je napadení plodů. Projevuje se nepravidelnými , vrásčitými skvrnami červeného zabarvení.

Mezi drobnými pěstiteli stále přetrvává starší způsob ochrany,

tj. postřik fungicidem 1 x na začátku rašení terminálních pupenů.Dlouhodobý výzkum ale prokázal, že tato metoda ochrany je nepostačující. Několikaleté výzkumy na 7 lokalitách v severní Itálii ( region Emilia – Romagna, oblast Ravenny a Forli) prokázaly, že rozhodující faktor rizika vzniku infekce je v závislosti na teplotě a srážkách během zimního období. Bylo zjištěno, že k infekci dochází při srážkách od 9 mm a teplotě +3,1 až +3,5oC. K tomuto účelu si mohou drobní pěstitelé umístit na zahradu jednoduchý srážkoměr a venkovní teploměr a potřebné údaje tak sledovat sami. Broskvoně se stávají náchylné k infekci od ledna do poloviny března, tj. ve fázi objevení se vrcholku listu vrcholového listového pupenu. Stromy pak zůstávají náchylné k infekci nejméně po dobu 9 týdnů. Všeobecně je proto vhodné provádět 3 ošetření v období leden až březen, při denní teplotě alespoň +5oC. K ošetření jsou vhodné přípravky Delan 700WG, Dithane DG, Syllit 65 nebo Kocide 2000. Tyto přípravky by se měly střídat. Jakékoliv ošetření později než v době květů je zcela neúčinné.

Nyní je také ten pravý čas vyhlásit válku škodlivým roztočům

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi), sviluška chmelová (Tetranychus urticae),hálčivci ( Aculus schlechtendali, Calepitrimerus vitis) či vlnovníkovci ( Eriophyes vitis) dokáží ve vinicích a ovocných zahradách způsobit zasychání rašících letorostů,negativně ovlivňují vyzrávání dřeva a celkově snižují kvalitu i množství plodů. K jejich likvidaci se úspěchem nejen u nás a na Slovensku, ale i ve Francii, Německu a Rakousku používá biologický způsob likvidace pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Je to drobný , asi 0,6 mm velký roztoč mléčné bílé barvy.Pro člověka, teplokrevné živočichy a včely je naprosto neškodný.Tento roztoč má obdivuhodnou bioregulační kapacitu. Jedna samice druhu Typhlodromus pyri vysaje za jeden den asi 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého života tak vysaje jedna samice dravého roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců. Na jednom keři révy vinné je během jedné vegetace populace dravého roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více jak 1 milión svilušek a více jak 40 miliónů hálčivců. Přitom je to způsob ochrany naprosto ekologický, který nezatěžuje životní prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv zásahu člověka. Řada drobných pěstitelů dravého roztoče již používá. Často se ale opakují některé chyby:

1. dravý roztoč likviduje škodlivé roztoče ovocných stromů a révy vinné, nikoliv mšice nebo červce

2. roztoči pro zimní aplikace se dodávají v klidovém stadiu v plstěných pásech, což je pouze v období prosinec až začátku března

3. v jednom plstěném pásu je zhruba 20 přezimujících samic, je proto nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do +5oC a s umístěním na stromy neotálet

4. na každý ovocný strom připevníme minimálně 3 plstěné pásky s roztoči

5. první rok po vysazení je označován jako rok náběhový, což znamená, že v tomto roce nemusí být přímá ochrana maximální, neboť roztoči se teprve rozmnožují podle intenzity škůdců na potřebný stav populace

6. výsadba roztoče Typhlodromus pyri se provádí pouze 1 x po dobu existence sadu nebo vinice, to je ovšem za předpokladu, že jej nezahubíme aplikací nevhodných chemických přípravků, je proto bezpodmínečně nutné používat pouze přípravky doporučené v návodu

7. pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců, dokáže dravý roztoči dlouhodobě hladovět nebo žije z pylu či spór fytopatogenních hub, obava, že zahyne je zbytečná

8. využití tohoto predátora je v porostech jádrovin, peckovin, ořešáků, révy vinné – všude kde nás trápí některé druhy roztočů