SLIMÁČÍ RADY

Slyšel jsem v rozhlase, že existují různé lidové metody a metody z dob našich babiček na ochranu zahrad proti slimákům, můžete nám některé přiblížit?

Alexander Kilbich, Rumburk

Existuje celá řada lidových metod. Vyplatí se rozhodně vytvořit ohraničující výsevní pásy z hořčice, lichořeřišnice, šalvěje nebo yzopu.Účinnost závisí pravděpodobně na vývinu éterických olejů a vonných látek.Přitom hrají rozhodující roli půdní poměry, světlo a teplota.

Zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů. I zde se uplatňuje silný zápach. V deštivých týdnech a na těžkých půdách se musí pokládat jen tenké vrstvy. Vyplatí se používat zaschlý materiál a pokryv půdy častěji obnovovat. Pozor ale na silnou vrstvu mulče, zde může ve vlhké temnotě vzniknout pravý plží ráj!

Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele. Kamennou moučkou se mohou poprášit i listy.Tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout. Prostředky působí ovšem jen za suchého počasí. Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky. Jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí. V neposlední řadě jsou i suché piliny. Ty se již odedávna sypou jako silný ochranný val kolem jiřin a fazolí.

Dobře známé je použití kuchyňské soli. Posolený plzák se jednoduše rozloží. Tento způsob ale není vhodný pro použití na pěstebních záhonech, ve sklenících, fóliovnících či na trávníku. Dochází tak k silnému zasolení půdy, kterého se budeme velice těžko a zdlouhavě zbavovat. Čeští zahrádkáři, v domnělé snaze finanční úspory, sypou na místa soustředění plzáků přípravky na bázi metaldehydu. Postačí zakoupit si suchý líh nebo podpalovač Pepo, rozdrtit je a mají stejnou účinnost jako speciální návnady komerčně prodávané. Zůstává jen otázka , zda je opravdu nějaká finanční úspora.

Slimáci trápí naší zahradu každým rokem neuvěřitelně. Bojíme se ale použít chemické modré granule, které sousedovi otrávily dogu. Je možná likvidace, bez nebezpečí ohrožení domácích zvířat?

Jiří Chválka, Velhartice

Použití chemických nástrah na slimáky není radno používat na zahradách, kde si hrají děti nebo pobíhají psi a kočky. Velice dobře se zde osvědčí ekologický přípravek Ferramol. Jeho granule obsahují jako účinnou látku fosforečnan železitý.Ten se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se používá i v potravinářství.Při náhodném požití není nebezpečný pro teplokrevné živočichy ani pro žížaly, včely či ježky. Zato s plzáky rázně skoncuje. Granule jsou pro ně vábné a vylákají je z jejich úkrytů a začnou s okamžitým požíráním.Krátce po požití mají pocit sytosti a přestanou žrát, tím pádem již neničí pěstovanou kulturu. Stáhnou se do svých podzemních úkrytů a brzy uhynou. Není proto nutné mrtvé plzáky sbírat a nedochází k nadměrné tvorbě slizu v záhonech.Účinnost Ferramolu se nesnižuje ani deštěm,naopak granule vlhkem nabobtnají a jsou pro slimáky přitažlivější.

Z dětství si pamatuji, že se tu a tam na zahradě objevil nějaký slimák, ale v posledních 10 letech je to přímo kalamita. Jací slimáci nám vlastně škodí a co je příčinou jejich přemnožení?

Dagmar Sojková, Tábor

Objevují se hojně slimáčci ( Deroceras sp.), plzáci ( Arion sp.) , slimáci ( Milax sp, Limax sp.) a jiní. Příčina tak silného výskytu plžů není zcela jednoznačná. V posledních dnech se objevují zprávy, kde je příčinou přemnožení uvedena mírná zima. Plži ale přezimují ve stadiu dospělců a především vajíček ve značné hloubce půdy, tedy v nezámrzné hloubce, kde jim nehrozí poškození ani déle trvajícími mrazy. Rozhodující je ale ta skutečnost, že plži vylézají k žíru pouze v noci a za vlhkého , deštivého počasí. Často také sami nevědomky vytváříme pro plže ideální podmínky. Hromady dřeva, staré sudy, cihly a jiný materiál odložený na pozemku vytváří nevysychající místa, kde se plžům náramně daří. Také nepokosené louky, zahrady i příkopy jsou ideálním útočištěm. Možná, že si položíte otázku, kam se poděli přirození nepřátelé plžů? Celá řada obratlovců jako jsou hrabaví ptáci, kachny, krtci, ježci, rejsci nebo slepýši se jimi přeci živí! V důsledku dlouhodobého používání chemických nástrah se však u nich vyvinul reflex vyhýbat se plžům, kteří jsou pro ně díky chemickým nástrahám jedovatí. Tito přirození predátoři se často setkávají s mrtvými plži, jimiž se pak sami přiotráví.

Několikrát se v televizi mluvilo o mikroskopických potvůrkách, které likvidují slimáky, jsou neškodné a zcela bezkonkurenční. Prosím o seznámení s tímto zázrakem.

Helena Machačková – Linková, Praha - Malešice

Jedničkou v boji proti plzákům jsou jednoznačně biologičtí predátoři parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita, prodávané pod obchodním označením Nemaslug. Tyto hlístice aktivně vyhledávají v půdě plzáky a pronikají do jejich těle kde se dál množí. Po určité době vývoje nová generace hlístic opouští hostitele a vyhledává dalšího. Napadený jedinec přestane do 3 až 5 dnů žrát a během 7 až 10 dnů po aplikaci pod zemí hyne. Hlístice působí dlouhodobě po dobu 6 týdnů. Při aplikaci se obsah balení s mikroskopickými hlísticemi rozpustí v předepsaném množství vody a aplikuje se konví nebo postřikovačem na vlhkou nebo předem provlhčenou půdu.Hlístice ke svému aktivnímu životu potřebují vlhkou půdu, v případě suchého počasí se vyplatí rozmístit po záhonech návnadová prkénka, pod kterými půdu prolijeme a aplikujeme hlístice. Plzáci se pod prkénka stahují a hlístice je zde nemilosrdně napadají. Nemaslug je dodávám ve dvou praktických balení a to na plochu 40 m2 a 100 m2. Zcela bezpředmětné jsou obavy, že hlístice napadnou člověka, domácí zvířata a ježky, napadají výhradně měkkýše. První aplikace se provádí v první polovině vegetace při teplotě půdy optimálně 5 – 280C. Významná je ale i druhá aplikace koncem léta. Ta likviduje mladou generaci plžů, kteří by jinak přezimovali.