Vybíráme mrkev pro jarní výsev

Ludmila Dušková 18.03.2012 | 11:47 Flora říše rostlin

Kořenová zelenina, především mrkev a petržel a celer , patří k nejpěstovanějším zeleninám vůbec. Nyní se zaměříme především na možnosti pěstování mrkve s přihlédnutím k novým odrůdám.Odrůdová skladba se rok od roku rozšiřuje a v současné době můžeme napočítat v listině povolených odrůd na 130 mrkví . Cílem šlechtitelů je vyšlechtit odrůdy nejen s kvalitními chuťovými vlastnostmi, ale především je důležitá odlišnost jednotlivých odrůd pro pěstování v různých půdních a klimatických podmínkách.Odrůda určená pro pěstování v lehkých půdách , kde naroste do patřičné velikosti a tvaru, vytvoří v těžké půdě větvené nekvalitní kořeny. Proto se vyplatí nakupovat s rozvahou, nenechat se zlákat krásným obrázkem na sáčku ale vybírat odrůdy které se do daných klimatických podmínek hodí.

Při výsevu mrkve dbáme především na volbu pozemku, odrůdy a hustotu výsevu. Rozhodně nebudeme provádět výsevy příliš husté, rozhodně pak nebudeme sklízet kvalitní kořeny , ale niťovité, pokroucené a poškozené škůdci. Meziřádková vzdálenost by měla být 25 – 30 cm, abychom mohli pohodlně provádět pravidelnou okopávku. Semena mrkve jsou poměrně malá, 1 g obsahuje 800-900 semen. Na každý čtvereční metr by mělo přijít jen asi 0,5 g osiva. Při setí se vyplatí promíchat osivo mrkve s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku, tak se dá dodržet správný výsevek. Hloubka výsevu má činit asi 0,5 cm a řádky je třeba po zahrnutí přimáčknout. Pokud zjistíme , že výsev je po vzejití příliš hustý, budeme jednotit rostlinky na vzdálenost minimálně 5 cm od sebe.

Stejně jako ostatní kořenová zelenina nesnáší mrkev půdu vyhnojenou čerstvým chlévským hnojem. Půda nesmí být ani kyselá, mrkev dává přednost neutrální půdní reakci. Tato zelenina je také citlivá na čerstvé vápnění, takže se vyplatí vápnění k předplodině, ale pouze tehdy , jestliže hodnota pH je nižší než 6,5. Důležitý je hodně hluboko zrytý pozemek, na mělkých půdách dochází k deformacím kořenů. Ke stejnému jevu dochází také na půdách kamenitých . Nejsou vhodné ani půdy se sklonem k tvorbě škraloupu.

Mrkev roste nejlépe na záhřevných, lehkých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Na nich se také nejdříve sklízí. Na těžkých půdách se pomaleji vyvíjejí především rané odrůdy mrkve, které zde dosahují sklizňové zralosti později. Mrkev nemá zvláštní nároky na předplodinu. Neměla by se však vysévat po celeru a sama po sobě. Pro časné jarní výsevy volte odrůdy s krátkou a středně dlouhou vegetační dobou, tedy karotku. Ještě pro vysvětlení, označení karotka patří všem raným mrkvím bez ohledu na tvar kořene. Panuje totiž mylný názor, že karotka je mrkev s tupým zakončením. Rozhodně se vyplatí vybírat s rozmyslem.

Ne všude jsou půdní podmínky ideální a pro těžší půdy budeme volit odrůdy jiné, než pro půdy lehké.

Pro těžké půdy:

Rondo- velmi raná až raná odrůda kulaté mrkve, určená především pro přímý konzum.Délka vegetační doby je kolem 85 dnů.Odrůda je vhodná jako intenzívní zahrádkářská kultura. Kořeny jsou oblíbené především pro děti vzhledem k vyjímečné sladkosti, kulatému tvaru a hladkému povrchu. Hlava kořene na povrchu ani uvnitř nezelená. Vysévá se co nejdříve na jaře do sponu 20x5 cm a výsev lze opakovat až do poloviny srpna.Odrůdu je možné také rychlit v v pařeništích a nevytápěných sklenících.

Katrin – poloraná odrůda typu Chantenay pro jarní i podzimní sklizeň vhodná především pro přímý konzum, z pozdních sklizní i ke skladování a zpracování na džusy.Kořeny jsou robusní, krátké a široké, široce trojúhelníkovitého tvaru tupě špičatým zakončením.Zbarvení korové části je středně oranžové, dřeň je tmavší – středně červená.Hlava kořene nezelená.

Maxima F1 - odrůda pozdní velké mrkve, která vytváří kořeny dlouhé až 40 cm. Výborně se skladuje, je sladká, křehká, s vysokým obsahem karotenu. Pro pěstování této odrůdy však je nutné vybrat pozemek s hlubokou propustnou půdou ve staré síle. Pokud je půda těžší vyplatí se využít hrůbkového způsobu pěstování, jinak kořeny nedorostou do konečné délky a mohou se různě deformovat či větvit.Odrůda se vyznačuje výbornou skladovatelností a trvanlivostí kořenů:

Půdy středně těžké:

Cidera F1 – nová velmi kvalitní odrůda vhodná k jarnímu polnímu pěstování i pro rychlení a na svazkování. Určená je pro přímý konzum, konzervaci i pro krátkodobé skladování. Vytváří středně dlouhý válcovitý kořen s tupým zakončením. Vyséváme co nejdřív na jaře , s možností i podzimního výsevu. Výsev lze opakovat až do poloviny července pro podzimní sklizeň. Vegetační doba je 100 – 110 dní. Doporučený spon 20-25x 5 cm.

Katlen – novější osvědčená a vyhledávaná odrůda pro univerzální použití. Oranžově červená, intenzivně vybarvená dužina má jemnou chuť a vyšší obsah beta karotenu. Ceněna je především pro vynikající skladovatelnost

Tip-Top – odrůda velmi rané mrkve s vegetační dobou 85 dní. Určena pro přímý konzum vzhledem k jemné sladké chuti a křehkosti.

Kráska – výnosná poloraná karotka pro letní až podzimní pěstování. Je vhodná pro přímý konzum i průmyslové zpracování, dále pro rané sklizně do svazků. Z pozdních výsevů je vhodná i pro skladování. Vytváří atraktivní dlouhé, tenké válcovité tupě zakončené kořeny s pěkným vnitřním vybarvením a úzkou dřeňovou částí. Odrůda je odolná také k praskání kořenů a antokyanovému zbarvení hlavy.

Jitka F1 - patří mezi rané karotky. Kořen je 18-22 cm dlouhý, mohutný, má válcovitý tvar a tupé zakončení. Odrůda je vhodná pro přímý konzum, skladování i průmyslové zpracování. Při pozdějším sběru nepraská a dále dorůstá. Dá se využít pro pozdní sklizně vzhledem k vegetační době která je asi 160 dnů od výsevu.

U odrůdy Jitka F1, která patří mezi hybridní je pak při dostatečném jednocení zajištěna stejnoměrnost a vyrovnanost kořenů ve všech parametrech.

Karotela – je odrůda nantského typu vhodná k jarnímu polnímu pěstování a pro všechny způsoby rychlení. Určená je pro přímý konzum, konzervaci i krátkodobé skladování. Kořen je středně dlouhý, válcovitý s tupým zakončením. Výsev se provádí co nejdřív na jaře. Lze jej opakovat až do poloviny července pro uskladnění. Vegetační doba je 100 až 110 dní.

Darina-je pozdní odrůda s vysokým výnosovým potenciálem. Kořen je dlouhý až velmi dlouhý, s polotuhým až tupým zakončením. Vyniká dobrým zdravotním stavem a dlouhou skladovatelností.

Prima tipy:

1. Kořenová zelenina nesnáší přímé hnojení, na čerstvě vyhnojených pozemcích je mrkev napadána škůdcem – pochmurnatkou mrkvovou, petržel trpí rzivostí kořenů a u celerů se mnohdy projevuje přehnojení dutými bulvami.

2. Pro mrkev budeme vybírat pozemky otevřené, průvanovité, které škůdcům příliš nesvědčí, další podmínkou zdravých rostlin je důsledné jednocení, u karotek na vzdálenost 5 cm, u mrkve pak ne 8-10 cm.