Choroby, které ohrožují révu vinnou

Mnozí pěstitelé si letos asi často povzdechnou: tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…. A mají pravdu. Prudké teplotní výkyvy, časté dešťové přeháňky. To vše napomáhá tvorbě efektu tzv. vlhké komůrky, kdy se vytvářejí ideální podmínky pro tvorbu houbových onemocnění rostlin. Ti, kterým to klimatické podmínky zahrady dovolí a mají třeba jen několik málo hlav révy tuší, že bez jejich pomoci zlikvidují úrodu plísně dříve než dozraje ke sklizni.

Jaké nejčastější choroby to jsou a jak jim zabránit?

Žlutozelené, různě velké difúzní skvrny na listech signalizují přítomnost plísně révové ( Plasmopara viticola). V pozdějších fázích vegetace se na starších listech objevují drobné, žilkami ohraničené žlutozelené skvrny v blízkosti hlavních nervů. Výjimečně mohou žloutnout i celé listy. Na spodní straně skvrn je patrný bělavý povlak. Postižená místa dále nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Také na květenství nebo mladých hroznech se objevuje bělavý povlak sporangioforů a sporangií. Květenství i mladé hrozny hnědnou a zasychají. Nebezpečí infekce bobulí je do velikosti 2,5 mm, později jen když podhoubí přeroste přes třapinu či stopku nebo při mechanickém poškození. Napadené bobule se zbarvují šedohnědě, postižená pletiva se propadávají. Na průřezu je dobře viditelná hnědá, mechovitá nekróza dužniny a zasychání.

Oospory houby přezimují v pletivu napadených listů a v půdě. Na jaře za příznivých podmínek klíčí a tak vzniká primární infekce. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. Ke klíčení oospor dochází po důkladném ovlhčení, tj. minimálně 10 mm srážek za 24 hodin a průměrné teplotě 12 0C. Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně škodlivé onemocnění, které při epidemickém šíření dokáže úrodu prakticky zlikvidovat, je nutné věnovat značnou péči ochranným opatřením. Významná jsou hlavně preventivní opatření, kdy je zajištěna vzdušnost porostu a výsadba odrůd s tolerancí až rezistencí k plísni révové. Intenzita ošetření je přibližně 7 – 14 dní a odvíjí se od vhodnosti podmínek šíření infekce. Krátkodobé prognózy vydává Český hydrometorologický ústav .Z přípravků je možné doporučit Folpan 50 WP, Dithane DG Neotec, Champion 50 WP, Kuprikol 50.

Padlí révové ( Uncinula necator) napadá všechny zelné části keře, letorosty, listy, květenství a především nezralé hrozny.Napadené části porůstá bílé až bílošedé podhoubí. V důsledku poškození a odumírání povrchových pletiv se postižené části zbarvují šedě a dochází k redukci růstu a deformacím. Na listech vznikají světle zbarvené matné skvrny, květenství sprchávají, mladé bobule v důsledku velké ztráty vody zasychají a u větších bobulí dochází k praskání ( semenné průtrže).

Podhoubí přezimuje v pupenech, na jaře po vyrašení porůstá mladé letorosty. Ty jsou kratší, listy menší a zdeformované. Květenství se nevyvíjí a sprchává. Přezimující podhoubí je citlivé na zimní mrazy. K významné redukci dochází při teplotách pod – 160C.

Nebezpečí šíření je do fáze zaměkání hroznů za vytvoření ideálních klimatických podmínek. Vhodné jsou teploty od 6 0C ( optimum 26 – 280C).Při teplotách pod 15 0C nedochází k významnému šíření. Výskyt padlí podporují přeháňky, rosy, mlhy, které zajišťují potřebnou vzdušnou vlhkost. Šíření naopak omezují trvalé deště, nízké teploty a delší suchá a teplá období, kdy dochází ke snížení relativní vlhkosti vzduchu pod 45 %.

První ošetření je na rizikových lokalitách nutné provádět ve fázi 5 – 6 listů, tak aby byly provedeny 2 – 3 postřiky před květem. Na ostatních lokalitách se ošetřuje od konce června v intervalu 14 dnů.Efektivně je možné použít přípravky Zato 50 WG nebo Discus.

Mezi značně rozšířené a velmi škodlivé houbové onemocnění patří i plíseň šedá ( Botryotinia fuckeliana). Napadeny mohou být všechny nadzemní části révového keře, mladé letorosty, listy, květenství, nezralé, zrající i zralé hrozny a réví. Na letorostech vznikají různě velké vodnaté skvrny, letorosty vadnou. Na listech je možné pozorovat od středu se rozšiřující zasychající skvrny. Napadená květenství a mladé hrozny zasychají. Na stopkách a třapinách vznikají drobné hnědozelené až šedohnědé skvrny, které se rozrůstají a nekrotizují.Na zrajících a zralých bobulích vznikají hnilobné skvrny, pokožka praská a odlupuje se . Za příznivého počasí se na postižených částech vytvářejí typické šedé porosty konidií.

Podhoubí přezimuje v pletivu napadených rostlinných částí.Šíří se především za vlhčího, deštivého počasí. Pro infekci je nezbytné ovlhčení nebo vysoká vlhkost vzduchu ( pře 85 %). Nároky na teplotu nejsou příliš vyhraněny, optimum je v rozmezí 15 – 25 0C. O stupni napadení rozhoduje především počasí a dále mikroklima lokality. Proto je nutné vybírat vhodnou lokalitu, vzdušnost keřů, způsob vedení a včasné provádění zelených prací včetně odlistění zóny hroznů. Chemická ochrana v době po odkvětu je zcela výjimečná. Doporučuje se ošetření při zapojování hroznů a při zaměkávání bobulí.Mimořádně ohrožené porosty je vhodné opakovaně ošetřit za dalších 10 – 14 dnů. Postřik je nutné směřovat do zóny hroznů. K dispozici je biologický přípravk Ibefungin, kde účinnou látkou je bakterie Bacillus subtilis.Z chemických přípravků je vhodný Rovral Flo nebo Rovral 50 WP.