JAK SI ŽIJE MANDELINKA
Každý, kdo pěstuje brambory, zná velmi důvěrně mandelinku bramborovou. Při přemnožení dokáže napáchat nemalé škody na porostech a pokud neprovedeme včasný postřik, velmi rychle, především žravé larvy, ponechají z listů pouze stonky.Před lety se pořádaly hromadné akce na její sběr. Školní mládež byla opatřena kelímky a vypuštěna mezi řádky, dokonce odměna neminula nejlepší sběrače.Mandelinka se nedá zaměnit vzhledem k nápadnému zbarvení, je velmi dobře vidět a tak i pravidelným sběrem se dá její škodlivost regulovat.
Starší generace zná mandelinku také pod názvem „americký brouk“ a dokonce právem. Až do poloviny 19.stol žila totiž jen na území státu Colorado v USA, kde se živila planými rostlinami z čeledi lilkovitých. Poté přešla na bramborové kultury, které se zde začaly pěstovat a tím zahájila cestu kolem světa. K jejímu trvalému usazení v Evropě došlo v průběhu 1. svět. války. V naší republice byla poprvé zjištěna v roce 1945. V současné době je rozšířena na celém našem území.
Biologie mandelinky je velmi zajímavá a určitě její objasnění přispěje k rozšíření znalostí o tomto škůdci a možnosti zavedení důslednější ochrany.
Dospělí brouci přezimují v půdě v hloubce 10 až 40 cm, kde jim neškodí nepřízeň počasí, především mrazy. Jakmile dojde na jaře k prohřátí půdy na 14C v hloubce asi 25 cm, vylézají brouci z půdy. To většinou bývá v době, kdy brambory začínají rašit.. V případě, že brambory ještě nemají listy, živí se mandelinky na plevelných lilkovitých rostlinách. Především v podmínkách zahrádek, kde není možnost umístit nové porosty brambor alespoň 200 m od loňské výsadby, mají vylíhlí brouci ihned k dispozici zdroj potravy.Toto je také hlavní důvod, proč jsou zahrádkářské plochy podstatně více napadány než porosty velkovýrobců.
Po páření samičky kladou vajíčka. Každá v průběhu měsíce května a června 500 ale až 3000 žlutých až oranžových vajíček ve skupinkách, která jsou nalepena na spodní strany listů, jako ochrana před slunečními paprsky.První larvičky se líhnou v závislosti na teplotě za 4 až 15 dnů a jejich vývoj, přestože mají 4 vývojová stádia, trvá 12 až 20 dnů. Čím jsou larvy větší a starší, tím jsou žravější. Jestliže larvy 1. stádia sežerou jen 2% z celkového množství potravy, pak u larev 4. vývojového stádia je to až 80%. Po této době larvy zalézají do země, kde se zakuklí a za 7 – 15 dnů se z nich líhnou noví brouci, kteří požírají listy brambor.U části těchto brouků, především v teplejších oblastech, kde má mandelinka 2 generace za rok, dochází k páření. Avšak ne všechny oplozené samičky opětně kladou vajíčka, protože část z nich zalézá do země a zde upadá do tzv. diapauzy, ve které setrvávají až do jara příštího roku.Zbývající část samiček je oplozena až na jaře. A tak není na místě radovat se, když mandelinky z našich brambor během srpna zmizí. Jenom nabírají síly na příští rok.K přezimování mandelinek jsou vhodnější půdy písčité než půdy v vyšším obsahem humusu a půdy jílovité. Zajímavý je také objev, že některé samičky mohou přezimovat dokonce dvě zimy a v obou letech jsou plodné.
Mandelinka je nejen nejvážnějším škůdcem brambor, ale v teplejších oblastech může dělat škody i na rajčatech a lilku.Největší škody ale na bramborách. Bylo zjištěno, že sto larev za měsíc zkonzumuje 80 g listů, což představuje asi 1000 cm2 listové plochy.Často se mylně uvádí, že žír brouků je zanedbatelný, protože je jich mnohem méně než larev, je zjištěno, že jeden brouk zkonzumuje 5x více bramborové nati než larva.. Určit, jaký vliv má poškození natě mandelinkou na výnos hlíz, záleží především na tom, v jaké vývojové fázi k poškození došlo. Uvádí se však, že redukce listové plochy žírem o 10% představuje v průměru desetiprocentní pokles výnosu hlíz.
Přestože má mandelinka své přirozené nepřátele, jejich význam v omezení výskytu tohoto škůdce vzhledem k jeho množství, je malý. Z ptáků oezují populaci mandelinky především špačci, kosi, koroptve a bažanti. Z obojživelníků pak ropuchy. Z hmyzu pak střevlíci, slunéčka, škvoři a pavouci sekáči. Výskyt mandelinky omezují i parazitické hlístice a některé půdní entomofágní houby.
Prima tipy:
1. nejúčinnějším termínem pro postřik je období vývoje larev v 1. vývojovém stádiu. V tomto období jsou larvy likvidovány velmi spolehlivě, proto se vyplatí provádět postřik co nejdříve.
2. z účinných postřiků registrovaných proti mandelince je vhodné použít např. Calypso 480 CS, Decis 2,5 EC, Karate Zeon, Infinito ,Mospilan 20 SP nebo Nurelle D, který je velmi spolehlivý.
3. ošetření by mělo být ukončeno do doby, než začnou převládat larvy 4. stupně.
Foto autorka