JAKOU ZELENINU MŮŽEME VYSÉVAT JEŠTĚ O PRÁZDNINÁCH ?

Mnozí pěstitelé se domnívají, že sklizní rané zeleniny práce na zahrádce končí, záhony ponechají svému osudu, většinou zarůst plevelem. Je to škoda, protože zeleninový záhonek může být funkční po celou sezonu. Existuje celá řada plodin, které právě během prázdnin můžeme vysévat a na podzim opět sklízet čerstvou zeleninu. Tyto zeleniny mají krátkou vegetační dobu a stihnou I v kratším čase narůst do konzumní velikosti.

Zeleniny, které sem patří jsou trochu opomíjené, ale pokud je do osevního postupu a na váš stůl zařadíte, budete určitě spokojeni. Jedná se zejména o listovou zeleninu, ale najdeme i zajímavé zástupce kořenových a plodových druhů zelenin.

Taková ne úplně nejběžnější zelenina je ředkev bílá – někdy se nazývá japonská vyžaduje humózní hlinitopísčité půdy, které udržují dostatek vláhy. Nesnáší přímé organické hnojení. Není náročná na teplo, může se pěstovat i v chladných polohách. V našem sortimentu je velmi dobrá nová odrůda Alabaster F1, která vytváří bílé, válcovité až 40cm dlouhé kořeny. Mezi další novinky patří bílá kulatá ředkev Akord. Předností obou odrůd je minimální sklon k vybíhání do květu, ukazuje se proto možnost využití i časnějších výsevů. Ředkev má intenzívní růst a krátkou vegetační dobu.Vysévá se v červenci až srpnu špetky do hnízd 50x30cm, po vzejití se jednotí na jednu rostlinu. Velmi dobře se skladuje po celou zimu.

Ředkev je nejlepší za syrova podobně jako ředkvička. Dobře se kombinuje nastrouhaná nebo nakrájená na plátky v zeleninových salátech.

Ředkev černá – je svými nároky a technologií pěstování totožná s ředkví bílou. Využití v kuchyni je ale trošku jiné. Díky své pikantnější chuti se hodí hlavně jako příloha k masitým pokrmům, podobně jako křen. Svými dietetickými vlastnostmi však křen předčí.Dobré stravitelnosti a jemnější chuti v čerstvém stavu velmi výrazně přispívá nastrouhání oloupaných bulev na jemném struhadle a současné mírné prosolení. Dochází tak k uvolnění šťávy z buněk, roztrouhaná hmota zvláční a ztrácí ostrou peprnou chuť a stává se tak vítanou přílohou k masům a uzeninám pro každého. Ředkev nakrájená na plátky se mohou dusit s vejci, ředkev je možné připravit také povařením ve slané vodě a pak podávat polité máslem či omáčkami jako netradiční přílohu.

Ředkve jsou zdravotně velmi cenné, používané především v domácím léčitelství. Mají prokazatelné příznivé účinky na žlučové a zažívací potíže, močopudné a antibakteriální působení je také nezanedbatelné. Léčivost šťávy je prokazatelná při bronchitidě.. Cennými obsahovými látkami jsou především glukosinoláty, vitamíny C , B a minerály, především, vápník, železo, fosfor a draslík. Typickou chuť ředkví určuje hořčičný olej s obsahem síry. Významná je i nízká energetická hodnota. Výsev i volba sponu je shodná s bílými odrůdami.

Pekingské zelí – má stále více příznivců, vždyť je typickou zeleninou podzimu. Jeho pěkně utvářené hlávky jsou zpestřením každého zeleninového salátu. Také přibývají každoročně nové odrůdy, což svědčí o jeho rostoucí oblibě. Často se však setkáváme se záměnou pekingského zelí za čínské a mnohdy pěstitelé ani nevědí jaký je mezi oběma druhy rozdíl.

Čínské zelí je pekingskému v lecčem podobné. Jejich chut je stejná, ale vzhledem se liší. Čínské zelí netvoří pevnou hlávku, ale jen listovou růžici. Oproti pekingskému zelí má kratší vegetačni dobu – pouze 1 az 2 mesice a můžeme jej tedy sklízet dřív. Nároky na pěstování obou druhů jsou však podobné.

Pěstují se z přímého výsevu na dobře připravený záhon ve druhé polovině července, kdy se již zkracuje den a nehrozí vybíhání do květu. Výsev se provádí do řádků 40 cm od sebe. Rostlinky pak pro svůj růst potřebují dostatek prostoru a proto je jednotíme na vzdálenost 30-40 cm od sebe. Vzešlé rostlinky musíme dobře zalévat, také proto, že zálivka omezuje výskyt dřepčíků a blýskáčků.

Rostliny sklízíme postupně od září. Oba uvedené druhy zelí obsahují až 20% bílkovin, cukru pouze 2%, což je vyhovující především pro diabetiky.Obsah vitamínu C je na podzim 25-35 mg%. Dále je cenný obsah vlákniny a hořčin.

Přestože je odolné vůči krátkodobým mrazíkům, je výhodné záhon zakrýt bílou textilní fólií. Před příchodem silnějších mrazů lze rostliny i s kořeny vyjmout ze záhonu a založit do pařeniště nebo sklepa, kde je můžeme sklízet postupně dlouho do zimy..

Potřebují humózní půdy s dobrou vodní kapacitou, vzhledem ke krátké vegetační době vyžaduje dobrou zásobu přístupných živin v půdě. Nesnáší půdy kyselé. Odrůdy čínského zelí: Cash F1.Odrůdy pekingského zelí: Manoko F1, Bristol, Hilton ad.

Další výbornou letní zeleninou je řepa salátová - je velmi cenná zelenina pro vysoký obsah organických kyselin a pektinů. Kromě minerálních látek zásadité povahy obsahuje látky tzv. lipotropní, které jsou účinné především proti kornatění cév a chorobám jater. Není vhodná pouze při nemocech ledvin a žlučníku.

Vyséváme do řádků vzdálených od sebe 30 –35 cm do hnízd po třech na 20 cm od sebe. Po vzejití se rostlinky vyjednotí, takže v každém hnízdě zůstane vždy jen jedna rostlina. Sklízíme ji ve formě malých bulviček, které se zvlá3t hodí pro přímý konzum, do salátů nebo pro zavařování v celku.

Z nových odrůd je vynikající Kahira, Monika, či Pablo F1, ze starších pak Renova která je oválná.

Vodnice – má krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně  70- 90 dnů. Patří mezi velmi    nenáročné plodiny, připomínající svou jemnou chutí kedluben.Daří se ji výborně ve vyšších polohách, kde jsou příznivější půdní podmínky a vlhčí klima. Dříve byla v podhorských oblastech pěstována ve značné míře a nazývána plodinou chudých, protože v dobách neúrody nahrazovala během zimního období brambory.Obsahuje minerální látky, především fosfor, vápník a síru. Osivo se vysévá většinou během července a srpna, nejlépe po sklizni raných brambor, do řádků 40 cm od sebe a vyjednotí se na 10-15 cm. Dá se skladovat až do jara. V sortimentu máme jednu odrůdu Albína.

Špenát – vyséváme buď brzy na jaře ke sklizni v květnu, nebo v srpnu ke sklizni na podzim.Výsev je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května. Špenát má velmi krátkou vegetační dobu a to pouze 50- 60 dnů.Obsahuje provitamin A, vitamíny C,E,B1,B2,K a také mnoho minerálních látek, především jód, vápník a železo. Obsahuje také kyselinu šťavelovou, která váže vápník a při nadměrné konzumaci může lidský organismus o tento prvek ochuzovat. Špenát podporuje činnost štítné žlázy a zažívání, nedoporučuje se však při onemocnění ledvin.

Vyžaduje humózní zásadité půdy s dostatkem dusíku.Snáší i chladné polohy a velmi dobře přezimuje.Špenát vyséváme přímo do řádků vzdálených od sebe 15-20 cm.Během vegetace prospívá špenátu zálivka a po vzejití rostliny přihnojíme ledkem amonným s vápencem. Sortiment odrůd je poměrně široký např. Matador, Monores, Herkules.

Mangold je plodina méně známá, doposud opomíjená, ale vzhledem k vynikajícím vlastnostem a možnosti kuchyňského zpracování si nachází stále větší oblibu. Zájem je především o zelenou odrůdu Lucullus, ale v letošním roce  je možné pěstovat i rostliny červeného a žlutého mangoldu. Mangold je nenáročná zelenina, pěstovaná pro nadzemní část, kdy listové čepele se využívají jako špenát, čepele pak nahrazují chřest.  Mohutné rostliny se pěstují ve sponu 30x20cm. Vyžaduje dostatek vláhy. Mangold ze srpnových výsevů přezimuje.

Rady

1.Dobrá rada pro pěstitele černého kořene- aby se dlouhé kořeny nepoškodily při sklizni je dobré podél řádku vyrýt hlubší brázdu a rycími vidlemi pak z protilehlé strany kořeny vyvracet. Sklizené kořeny doporučujeme uložit do vlhkého písku, protože rychle vysychají.

2. Špenát je rostlina dlouhého dne, proto se vysévá brzy na jaře, nebo koncem léta , kdy se krátí den. Vysetý později na jaře nebo začátkem léta by vyběhl rychle do květu.

3.Ředkvička, vodnice i pekingské zelí jsou především za sucha napadány dřepčíky, proto je vhodné výsevy často zalévat a po vzejití umístit do řádků žluté lepové desky, které škůdce přitahují svojí barvou.

4.Mnohdy se stává, že ředkvičky příliš pálí.Příčina je většinou v nedostatku vody během růstu, proto nezapomínat na zálivku během jejího vývoje.

Foto autorka textu                             www.praha-fotografka.cz

FOTOGALERIE