Čas rajčat je tady

Rajčata patří k nejpěstovanějším plodinám. Několik rostlin nesmí chybět snad na žádné zahrádce. Jejich pěstování má v našich klimatických podmínkách dlouholetou tradici a je zcela opodstatněné. Plody jsou vynikající přílohou k řadě pokrmů, surovinou k jejich přípravě a v neposlední řadě se konzumují především v syrovém stavu. Významná je jejich nutriční hodnota. Obsahují vitamín C, který u plodů vyzrálých na slunci dosahuje až 300 mg na 1 kg plodů. Z dalších vitamínů je významný především provitamín A, vitamín PP, E, ale i B6 a B12.

Rajče patří mezi teplomilné rostliny a vyžaduje proto slunné polohy na záhřevných hlinitopísčitých půdách. Na předplodinu nejsou rajčata náročná. Při výběru pozemku bychom se ale měli vyvarovat zařazení po všech lilkovitých rostlinách, tedy po bramborách, paprikách, lilku a především opakovaně po rajčatech. Rajčata výborně snášejí hnojení statkovými hnojivy, proto je zařazujeme do 1. tratě. Pro optimální vývoj mladých rostlin je důležitý obsah fosforu a vápníku v půdě. Jeho zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo i na jaře při jarním zpracování půdy. Dusíkaté hnojení je vhodné rozdělit na dvě aplikace, první při základním hnojení na jaře a druhou v době počátku tvorby prvních plodů o velikosti asi 2 cm. Velikost plodů příznivě ovlivňuje zásoba draslíku v půdě.

Mezi zahrádkáři a drobnými pěstiteli výrazně převažuje pěstování tyčkových odrůd nad keříčkovými. Tyčková rajčata se pěstují výhradně z předpěstované sadby . Zdravá, silná a dobře otužené sazenice jsou předpokladem dosažení vysoké a kvalitní úrody. Vhodným termínem výsevu je proto konec února až polovina března, mezi zahrádkáři je vžitý dokonce termín „na Josefa“.

Rada dlouholetého pěstitele Josefa Forbelského:

„Osivo vysévejte nejlépe do sadbovačů o velikosti buněk 5x5 cm.Možný je i plošný výsev do okenních skleníčků, ale po vytvoření třetího listu je nutné rostlinky po jedné rozsázet.Optimální teploty pro vývoj sazenic jsou ve dne 18-24C , v noci 14-16C a dostatek světla, aby nedocházelo k vytahování rostlin. Ideální je možnost pěstování sadby ve skleníku, znamená to ale možnost přitápění . Asi 10 dní před výsadbou ven snižujeme teplotu až k 10C v noci i méně, abyste dosáhli otužení rostlin. Dobře vyvinutá sadba by měla mít velikost 20-25 cm a je viditelný základ květenství na prvním vijanu.“

Způsoby pěstování

1.Výsadba do volné půdy se provádí po přejití jarních mrazíků, nejčastěji ve druhé polovině května. Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je zem nevyhřátá a studená.Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že ještě asi 10-15 cm lodyhy zahrneme zeminou. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. V průběhu vegetace u rostlin pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci.

2.Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje tam, kde jiné možnosti bu´d nejsou, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizeň. Pro výsadbu zakořeněných rostlin je vhodný silný pytel, může být čirý i černý, u kterého se vyplatí ustřihnout roh pro odtok zálivkové vody. Patel se pak naplní kvalitním substrátem a stejným způsobem jako u venkovní výsadby se rostlina zasadí.Během růstu se vyvazuje k opěrnému kůlu.

Pozor: při tomto způsobu pěstování velmi často dochází k rychlému vyčerpání vápníku v omezeného prostoru a plody pak trpí vznikem suchých hnědých skvrn proti stopce(suchá skvrnitost z nedostatku Ca).Během vegetace je proto nutné přihnojování vápenatými hnojivy.

3. Pěstování v květináčích a truhlících se využívá na balkonech a okenních parapetech a je vhodné pro drobnoplodé odrůdy typu „cherry“, které mají nízký vzrůst.Jako další možnost se nabízí i využití převislých odrůd, které jsou zařazeny do našeho sortimentu. V omezeném prostoru se jim poměrně dobře daří vzhledem k celkovému habitu rostliny.

Pozor: Při výsadbě nezapomeňte na drenážní vrstvu na dně nádob, slouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu.

4. Pěstování v plastových záhonech je řešením pro dvorky , terasy, balkony aj. Vzhledem k nízké vrstvě zeminy jsou vhodné pro keříčkové odrůdy jak velkoplodé tak chery. Rostliny se pěstují bez nutnosti vyvazování i vyštipování.

Pozor na přelití, které může nastat v období déle trvajících dešťů. Nezapomeňte na odtokové otvory v plastovém dnu.

5.Pěstování v betonových záhonech je ideální možností pro větší dvorky. Vzhledem k vysoké vrstvě zeminy a tím možnosti vyvázání rostlin, jsou záhony vhodné pro pěstování klasických tyčkových odrůd. Šířka záhonu by měla být maximálně 1,5m, tak je možné pohodlně rostliny nejen ošetřovat , ale i sklízet ze všech stran. Výška záhonu se volí podle možností, ideální je 80-100 cm.

6.Pěstování ve skleníku či foliovníku zaručuje ranější sklizně z důvodu časnější výsadby , lepší zdravotní stav rostlin vzhledem k znemožnění kontaktu rostlin se srážkami. Právě výkyvy teplot a deště jsou příčinou vzniku plísně bramborové na rostlinách pěstovaných volně.

Pozor : při pěstování ve skleníku pravidelně větrejte, zajistěte přístup hmyzu pro dobré opylování květů a zalévejte rostliny zásadně ke kořenům, aby nedošlo ke smáčení listů. Proti růstu plevelů se vyplatí pěstování rajčat v černé netkané textilii.

7. Pěstování rajčat kořeny vzhůru je možné přirovnat k pěstování pnoucích jahod až do nebes, jak donedávna nabízela celá řada firem ve svých prospektech. Stejně jako se jahody nebudou nikdy pnout či ovíjet, rajčata neporostou kořenem nahoru. Při představě , že si vysadíte sazenice nad hlavu a budete pravidelně plnit koše čerstvými plody z mohutných rostlin , rostoucích k zemi, budete asi zklamáni. Brzy po výsadbě dochází k naprosto přirozenému jevu- rostliny se začnou stáčet nahoru, budou živořit, vytvoří několik nekvalitních plodů a až do konce vegetace budou mlčky trpět.

Výběr odrůd.

Důležitým předpokladem dobré sklizně je výběr odrůdy. A to není příliš lehké, vždyť sortiment odrůd je ohromný a nové každoročně přibývají. V posledních letech jdou do popředí odrůdy typu „long life“, které se vyznačují vysokou trvanlivostí mnohdy až 4 týdny a odolností k praskání. Z nových tuzemských odrůd je v této skupině opravdovou špičkou odrůda Pedro F1, určená pro pěstování ve skleníku a foliovníku. V teplých oblastech spolehlivě dozrává i venku v celých vijanech. Plody jsou vynikající chuti, s vysokou trvanlivostí.

Ateron F1- plody jsou pevné s vysokou odolností proti praskání a s dobrou skladovatelností. Je určená pro pěstování nejen ve sklenících, ale i při venkovním pěstování.plody vydrží při skladování až 4 týdny.

Z osvědčených odrůd pak lze doporučit:

Tornádo F1 – poloraný hybrid s univerzálním využitím. Vhodný pro skleníky, foliovníky i polní pěstování. Plody kulovité, hladké, pevné, střední až velké. Nemá zvláštní požadavky na agrotechniku

Start F1- raný velmi výnosný hybrid, vhodný pro polní pěstování, ale i k rychlení. Plody lesklé, pevné, ploše kulovité, středně velké, tmavě červené, šťavnaté, výborné chuti. Snáší výkyvy počasí.

Toro F1- univerzální poloraný hybrid určený pro studené rychlení a polní pěstování. Plody jsou větší, ale pevné a nepraskavé ani v době déle trvajícího deštivého počasí.

Velmi žádané jsou odrůdy ovocných rajčat, která svými názvy ale i tvarem a vybarvením kopírují ovoce ke kterému jsou přirovnávána a jsou určena především pro děti

Rajče datlové Pollicino- je sytě červené, oválné, zralý plod je šťavnatý, vynikající lahůdkové chuti.

Rajče melounové dostalo název Duo – je kulaté, menší průměr plodu je 3-4 cm. Vyzrálé plody jsou na povrchu , který je červený , zelenožlutě žíhané. Plody jsou šťavnaté s menším množstvím semen, mají sladkou velmi dobrou chuť

Cherolla F1 je vysoce výnosný hybrid rybízového rajčete určeného především pro polní pěstování ve všech klimatických oblastech. Rostlina je středně vzrůstná, vyšlechtěná na značnou odolnost k plísni bramborové. Plody jsou kulaté, zářivě červené, menší, v průměru 2 cm o hmotnosti 30 g, a využívají se zejména jako přízdoba k pokrmům nebo k přímému konzumu. Pro sladkou chuť a atraktivní vzhled jsou vyhledávány především dětmi.Žlutou variantou je odrůda Goldkrone

Rajče hruškové vytváří plody ve tvaru malých hruštiček v červené(Radana) tak žluté barvě(Perun, Idyll), které rostou na dlouhých vijanech v obrovském nasazení atraktivních chuťově vynikajících plodů. Ty jsou velmi sladké a vyznačují se jemnou a poměrně měkkou slupkou.

Odrůdy pro balkony, jsou určené všem, kteří nemají zahrádku ale přesto na omezeném prostoru balkonu chtějí sklízet rajčata . Nízké rozkladité rostliny se dají úspěšně pěstovat v truhlících nebo dokonce květináčích. Plody mají v průměru 2 cm, jsou sladké , rostliny jsou velmi úrodné, brzy plodí proto je možné sklízet plody na balkónových rajčatech od července až do zámrazu. Vynikající je odrůda Vilma, červená a Aztek se žlutými plody.Z převislých odrůd výborně rostou i plodí Tumblington Red a Tumblington Yellow.

Foto autorka