Co se dá vysévat v letních měsících aneb záhony po sklizni rané zeleniny nenecháme zarůst plevelem

Mnozí pěstitelé se domnívají, že sklizní rané zeleniny, jako je salát, kedlubny, ředkvičky, hrášek a brambory, práce na zahrádce končí a záhony ponechají svému osudu, většinou zarůst plevelem.

Je však celá řada plodin, které právě během prázdnin můžeme vysévat a na podzim opět sklízet čerstvou zeleninu. Volíme tedy plodiny s krátkou vegetační dobou, které dokážou velmi rychle narůst do konzumní velikost.Do této skupiny plodin patří druhy neprávem opomíjené, pro mnohé pěstitele dokonce neznámé, nebo považované za méně hodnotné.

Červená a černá ředkev

– patří mezi nejstarší rostliny, ale u nás nejsou tak rozšířené, jak by si zasloužily.Vysévají se přímo do půdy během července. Mají krátkou vegetační dobu a sklízet je můžeme od konce září až do listopadu.Svými dietetickými vlastnostmi se dají zařadit mezi významné léčivky. Mají ostrou chuť, vhodné jsou strouhané k masitým jídlům jako křen, který však svými vlastnostmi předčí.

K získání šťávy se ředkev oloupe, rozstrouhá a vylisuje. Šťáva by měla stát několik hodin v chladu, aby ztratila palčivou chuť. Obsahuje silici se sirnou složkou, vitamin C a minerální látky. Užívá se při žlučových kamíncích a při žaludečních potížích. Dětem se dává na zmírnění dráždivého kašle, kdy se chuť šťávy koriguje přidáním cukru. Na půdu je nenáročná, potřebuje půdy spíše lehčí s dostatkem živin. Ředkve se dají skladovat až 6 měsíců, nejlépe ve vlhkém písku.V našem sortimentu je červená odrůda Karmína a černá Kulatá černá.

Ředkev bílá

– někdy se nazývá japonská vyžaduje humózní hlinitopísčité půdy, které udržují dostatek vláhy. Nesnáší přímé organické hnojení. Není náročná na teplo, může se pěstovat i v chladných polohách. V našem sortimentu je velmi dobrá odrůda Japana, která vytváří bílé, válcovité až 40cm dlouhé kořeny. Ředkev má intenzívní růst a krátkou vegetační dobu.Vysévá se v červenci až srpnu špetky do hnízd 50x30cm, po vzejití se jednotí na jednu rostlinu. Velmi dobře se skladuje po celou zimu.

Černý kořen

– také Hadí mord španělský je kořenová ,lahůdková a významná dietetická zelenina. Pochází z Jihozápadní Evropy. V zemi vytváří až 30cm dlouhý válcovitý kořen s bílou dužninou. Při nešetrném vyrývání, kdy dojde k poranění z něj vytéká bílá lepkavá šťáva. Oloupaný a nastrouhaný má chuť lískových oříšků. Obsahuje minerální látky a sacharidy s převahou inulinu, proto je vhodnou potravinou pro osoby nemocné cukrovkou.

Pěstování není obtížné, potřebuje hluboko zpracované a nezaplevelené půdy se zásobou humusu. Nesnáší však půdy kyselé.Má dlouhou vegetační dobu a vysévá se do řádků 30 cm vzdálených od sebe a po vzejití se jednotí na vzdálenost 8 až 10 cm. Výsev se provádí buď časně na jaře, nebo také v srpnu, protože velmi dobře přezimuje a sklízet ho budeme na jaře příštího roku. V sortimentu máme odrůdu Libochovický.

Vodnice

– má krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně 70- 90 dnů. Patří mezi velmi nenáročné plodiny, připomínající svou jemnou chutí kedluben.Daří se ji výborně ve vyšších polohách, kde jsou příznivější půdní podmínky a vlhčí klima. Dříve byla v podhorských oblastech pěstována ve značné míře a nazývána plodinou chudých, protože v dobách neúrody nahrazovala během zimního období brambory.

Obsahuje minerální látky, především fosfor, vápník a síru. Osivo se vysévá většinou během července a srpna, nejlépe po sklizni raných brambor, do řádků 40 cm od sebe a vyjednotí se na 10-15 cm. Dá se skladovat až do jara. V sortimentu máme jednu odrůdu Albína.

Špenát

– vyséváme buď brzy na jaře ke sklizni v květnu, nebo v srpnu ke sklizni na podzim.Výsev je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května. Špenát má velmi krátkou vegetační dobu a to pouze 50- 60 dnů.

Obsahuje provitamin A, vitamíny C,E,B1,B2,K a také mnoho minerálních látek, především jód, vápník a železo. Obsahuje také kyselinu šťavelovou, která váže vápník a při nadměrné konzumaci může lidský organismus o tento prvek ochuzovat. Špenát podporuje činnost štítné žlázy a zažívání, nedoporučuje se však při onemocnění ledvin.

Vyžaduje humózní zásadité půdy s dostatkem dusíku.Snáší i chladné polohy a velmi dobře přezimuje.Špenát vyséváme přímo do řádků vzdálených od sebe 15-20 cm.Během vegetace prospívá špenátu zálivka a po vzejití rostliny přihnojíme ledkem amonným s vápencem. Sortiment odrůd je poměrně široký např. Matador, Monores, Herkules

Ředkvičky

– pěstují se pouze z přímého výsevu. Výsev nejranějších odrůd do půdy začíná v únoru, pozdní končí květnem, ale znovu se všechny odrůdy vysévají od poloviny srpna a sklízejí se v září až začátkem října. Má krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně potřebuje 25až 35 , vyjímečně 40 dnů. V současné době pro usnadnění výsevu se prodává osivo obalované, nebo dokonce obalené a ještě umístěné v papírovém pásku.Takové výsevy již nemusíme jednotit, stačí pouze pásek rozvinout do připraveného řádku , zasypat zemí a zalévat. Pěstební spon je nejlepší 15-20x3cm.Ředkvička potřebuje lehčí humózní půdu, slunnou polohu s možností zálivky.Odrůdová skladba je velmi široká a každý pěstitel si jistě vybere. Nedávno byl sortiment rozšířen o odrůdy celoroční, které nevybíhají do květu ani při výsevu v letních měsících. Jedná se o odrůdy Lada a Lidka. Z tradičních odrůd je vynikající Kvarta(typ Máslová obří), Kvinta, Granát.Stela,Duo a slavia(červenobílé), Rampouch(bílá),Helios(žlutá) a mnoho dalších.

Pekingské a čínské zelí

– obě patří mezi významné salátové zeleniny, které se dají poměrně dobře skladovat.Pekingské zelí uzavírá a vytváří pevnou hlávku na rozdíl od zelí čínského, které hlávku netvoří,pouze řídkou listovou růžici. Vegetační doba obou je 65-115 dní.Vysévá se kolem 15.července, kdy se již krátí dny a nehrozí vybíhání do květu.

Potřebuje humózní půdy s dobrou vodní kapacitou, vzhledem ke krátké vegetační době vyžaduje dobrou zásobu přístupných živin v půdě. Nesnáší půdy kyselé. Odrůdy čínského zelí: Miko. Gejša, Samuraj.Odrůdy pekingského zelí: Nozaki, Disco F1, Manoko F1,Yamiko F1, Morillo-Storido F1 a další.

Mangold

je plodina méně známá, doposud opomíjená, ale vzhledem k vynikajícím vlastnostem a možnosti kuchyňského zpracování si nachází stále větší oblibu. Zájem je především o zelenou odrůdu Lucullus, ale v letošním roce je možné pěstovat i rostliny červeného a žlutého mangoldu. Mangold je nenáročná zelenina, pěstovaná pro nadzemní část, kdy listové čepele se využívají jako špenát, čepele pak nahrazují chřest. Mohutné rostliny se pěstují ve sponu 30x20cm. Vyžaduje dostatek vláhy. Mangold ze srpnových výsevů přezimuje

Rady

1.Dobrá rada pro pěstitele černého kořene. Aby se dlouhé kořeny nepoškodily při sklizni je dobré podél řádku vyrýt hlubší brázdu a rycími vidlemi pak z protilehlé strany kořeny vyvracet. Sklizené kořeny doporučujeme uložit do vlhkého písku, protože rychle vysychají.

2. Špenát je rostlina dlouhého dne, proto se vysévá brzy na jaře, nebo koncem léta , kdy se krátí den. Vysetý později na jaře nebo začátkem léta by vyběhl rychle do květu.

3.Ředkvička, vodnice i pekingské zelí jsou především za sucha napadány dřepčíky, proto je vhodné výsevy často zalévat a po vzejití umístit do řádků žluté lepové desky, které škůdce přitahují svojí barvou.

4.Mnohdy se stává, že ředkvičky příliš pálí.Příčina je většinou v nedostatku vody během růstu, proto nezapomínat na zálivku během jejího vývoje.

Foto autorka textu.