Do pavilonu ”Květnice” za nejkrásnější z orchidejí
Představte si orchidej s opravdu velikými květy, širokými 9 až 13 cm, trvanlivými, velmi libě vonícími, navíc početnými a v ladném klasu seřazenými, v rafinovaném tvaru pavouka rodu Misumena, přímo ztělesňujícími divoké džungle, to vše na trsu kypícím životem a bujarostí. Tak to je zhruba charakteristika druhu Cymbidium tracyanum, nyní vystaveného v pavilonu I. Nedá mi to a snad každým rokem věnuji tomuto druhu v aktualitách poznámku.
Možná si říkáte: Tohle tak mít doma! A víte, že by to bylo možné? Tato orchidej se dá koupit u zahradnických firem a na výstavách (hlavně v Německu). Má-li někdo byt s chladnější místností, anebo tzv. zimní zahradu, může se o kulturu tohoto skvostného druhu pokusit. Povězme si tedy o něm více! Vyskytuje se v tropické jižní Číně, sousední Barmě a v Thajsku, v horských džunglích 1200-1900 m n. m. Roste uchyceno na kmenech stromů a na vlhkých skalách. Jde o oblast blízko obratníku, se sezonním klimatem, daným letními monzunovými dešti a srážkově relativně chudým zimním obdobím. Je k dispozici graf vyjadřující vlastnosti klimatu (tzv. klimadiagram dle Waltera a Lietha), a sice pro měřící stanici LASHIO v Barmě.
Vidíme, že tato stanice ovšem leží o něco níže něž vegetační stupeň, kde se C. tracyanum vyskytuje. Vzhledem k uvedenému vertikálnímu rozšíření druhu si můžeme teploty z klimadiagramu snížit o 1,7 až 5 ° C. Kromě toho období sucha si musíme představit jako velmi bohaté na vydatné mlhy, a proto i tak značně vlhké; mlhy jsou důsledkem adiabatického rozpínání a ochlazování horkého vlhkostí nasyceného vzduchu při výstupu zdola po horských úbočích. Rámcové pokyny pro pěstování tedy jsou: V létě hojně zalévat, ale substrát přitom musí být velmi dobře propustný. (V této době lze i každý týden přihnojovat doporučenými dávkami hnojiv pro pokojové květiny.) V zimě zálivku zmírnit, zalít jen občas, spíše zřídka (dle objemu květníku a teplot zhruba jednou za 1-2 týdny), ale nenechat substrát přeschnout. Častější mlžení po celý rok prospívá. Protože druh roste jako epifyt nebo petrofyt, nebývá příliš zastíněn konkurenty. Vyhovuje mu polostín, pokud nehrozí dlouhodobé přehřívání příliš nad 20 °C může být i na výsluní. V létě může být i venku, v relativním stínu. Ze zkušenosti se ví, že tato orchidej nemá ráda přesazování a dělení. To provádíme jednou za několik let, když se substrát zcela rozpadne, anebo když rostlina roztrhne květník. Mírný průvan této rostlině nevadí. Nejspolehlivěji kvete, když během září dochází v noci k výraznému poklesu teplot. Ve skleníkových podmínkách využíváme pravidla "Svatá Anna - chladna zrána" a ponecháváme přes noc otevřená větrací okna. (MS)