Jak ochráníme květy stromů před mrazem

Především v době květu ovocných druhů téměř každoročně hrozí pozdní mrazíky. Ty dokáží rozkvetlé stromy , slibující bohatou úrodu, takřka během jedné noci spálit. Velmi citlivé jsou květy jak ve stadiu poupat, tak v plném květu. Namrzlé květy získávají nejprve nažloutlé , později až hnědé vybarvení. U třešní můžou být příznaky zmrznutí květů zaměňovány s nedostatečným opylením. Po opadání okvětních lístků zůstávají pouze prázdné kalichy, bez zárodků mladých plodů.Nejen třešně, ale nedozírné škody po přejití pozdních mrazů se projevují i u jabloní, hrušní, slivoní ad. Typické je i poškození květů jahodníku – středy květů zčernají a tvorba plodů je tak potlačena. Pokud ještě jahodník nekvete , ale má již mladé listy, může dojít vlivem náhlých mrazů k jejich poškození tak, že listy od okrajů zaschnou , kroutí se až vadnou. Vzhledem k tomu, že jahodník na rozdíl od ovocných stromů nakvétá postupně, část úrody je tak zachráněna. Velmi citlivé na mráz jsou i mladé sazenice salátu, majoránky, jakonu ad. Poškození se projevuje na listech tmavnutím od okrajů a zasycháním.Pokud je předpověď počasí nepříznivá a hrozí výskyt mrazíků, je vhodné jahodník, ale i jiné citlivé plodiny alespoň částečně ochránit zakrytím bílou netkanou textilií,která se ponechává na porostu až do doby oteplení. U ovocných stromů k tomuto opatření, které je nejjednodušší přistoupit nelze, proto je možné využít metody poněkud odlišné.

Originální , našimi předky používaný způsob ochrany stromů před mrazem představuje následující metoda. Při nebezpečí pozdních jarních mrazíků(do –2C); postavíme okolo ohrožených stromů nádoby s vodou. Odpařující se voda vytvoří jakousi mlhu, která je schopna slabý mráz skutečně zvládnout.

Další možností udržení květů je dýmování. V oblastech ,kde je dovoleno spalování je tento způsob ideální, pod stromem zapálíme např. hromadu větví, kouř pak dokonale ochrání květy před namrznutím.Protože nejchladněji a tudíž největší nebezpečí namrznutí je mezi 5-6. hod ranní, je vhodné připravit si hromadu materiálu a ten zapálit pozdě v noci. Pro vytvoření dokonalého dýmu se vyplatí hromadu určenou ke spálení navlhčit.

Další možností, poněkud účinnější, je lehký postřik stromů v okamžiku, kdy jsou hlášeny teploty pod nulou. Voda ulpí na květech a letorostech, tím utvoří ochranný velmi účinný film a květy jsou tak alespoň krátkodobě ochráněny před zmrznutím. Podmínkou je použití postřikovače s vhodnou tryskou, kterým je možné docílit jemnou mlhu , tak, že voda nestéká ze stromů, ale ulpívá na květech i letorostech. Naši předkové přidávali pro zvýšení účinnosti postřiku do vody valeriánské kapky (výtažek z květů kozlíku lékařského). Posouzení účinku tohoto opatření však ponecháme na pěstitelích.

Foto autorka textu