JOSTA S CHUTÍ BORŮVEK
Přestože v současné listině povolených odrůd není zapsána žádná povolená odrůda, získává si josta stále větší oblibu mezi drobnými pěstiteli.
Z historie:
Je to vlastně kříženec angreštu a černého rybízu. Jostu vyšlechtil německý šlechtitel Dr. R. Bauer.Pokusy zkřížit černý rybíz a angrešt jsou starého data. První šlechtitel, který tyto druhy spojil, byl W. Curvelwel. Už v roce 1883 získal beztrnnou rostlinu s plody velkými jako černý rybíz, které však měly červenou barvu. Kříženci bohatě kvetou, bujně rostou, ale vytvářejí malé plody. Cenné na těchto křížencích je odolnost proti padlí a rzi, jsou beztrnní a nemají silné aroma černého rybízu. Dr. R. Bauer se svými spolupracovníky potom celý pokus rozvinuli a ke křížené použili další odrůdy a botanické druhy rodu. Dlouhá a trpělivá práce byla korunována úspěchem. Když se po třiceti letech podařilo nový druh drobného ovoce – jostu , vyšlechtit.
Pěstitelské tvary:
Josta v sobě spojuje vlastnosti obou původních druhů. V současné době se pěstuje především ve tvaru keře, ale stále větší oblibu získávají stromkové tvary. Keře rostou bujně s bohatým kořenovým systémem. Jednotlivé výhony jsou již ve druhém roce po výsadbě dlouhé přes 1,5m, jsou beztrnné a barvou listů se velmi podobají rybízu. Listy tvarem i velikostí spojují znaky listů angreštu a černého rybízu, jsou lesklé , tmavě zelené, odolné opadu. Hlavní předností josty je její odolnost padlí angreštovému. Květy vykvétají v hroznech, někdy již na jednoletých výhonech. Hrozny mají 3-5 květů. Starší větve jsou pravidelně obrostlé plodonosným dřevem.
Lahodné plody:
Zralé plody jsou černé, menší než angrešt, průměrná hmotnost bobule je kolem 3 gramů. Bez typické pachuti černého rybízu. Chuť plodů je velmi zvláštní, lahodná, mezi rybízem a angreštem, někdy připomíná chutí borůvky a také svým habitem je značně připomíná. O vynikající chuti josty se může každý pěstitel velmi brzy přesvědčit, především pro její oblibu u vos, které dokážou plody velmi rychle znehodnotit a na zahrádce jim dávají přednost před ostatním ovocem. Je dobré v době zrání plodů přikrýt keře bílou netkanou textilií.
Výhody kultivaru:
Další nespornou předností josty je neopadavost plodů. Dají se sklízet v delším časovém období než rybíz a angrešt. Významný je především značný obsah vitamínu C , jehož hodnota se pohybuje kolem 50 miligramů na 100 gramů plodů. Plody jsou vhodné nejen pro přímý konzum, ale také pro výrobu šťáv a marmelád. Čerstvé plody jsou vhodné také ke zmrazování, na chladném místě se dají skladovat 5-7 dní.
Výtěžnost plodů z jednoho keře bývá 5-9 kg. Vzhledem k tomu, že se jedná o mohutnou rostlinu s bohatým kořenovým systémem a velmi bujným růstem, je nutné dodržovat vzdálenost při výsadbě 2x2m. Další ohromnou výhodou josty je, že plodné větve lze ponechat sedm i osm let, a nemusí se po třech až čtyřech letech odstraňovat, jako je tomu u rybízu. Při odstraňování výhonů je nutné připravit si v předchozím roce výhony nové.
Údržba rostlin:
Během pěstování provádíme pouze prosvětlovací řez a zkracování převislých konců větví. Josta má velmi dlouhé větve a celý keř vypadá svým tvarem velmi neurovnaný. Větve často poléhají. To je velmi dobré vyřešit vyvázáním na drátěnou konstrukci. Nespornou výhodou josty je však odolnost a nenáročnost. Můžeme ji pěstovat v jakékoliv půdě i poloze, netrpí žádnými chorobami ani škůdci, takže veškerá chemická i biologická ochrana odpadá. V zimním období je nutný pouze postřik proti mšici listové, během zrání pak chránit proti vosám. Abychom získali plody s opravdu lahodnou chutí , je zapotřebí volit plně osluněné stanoviště. Při občasném přihnojení kompostem, chlévským hnojem případně průmyslovými hnojivy, odmění se nám josta pravidelnými a kvalitními úrodami.
Josta se dále v posledních letech používá jako podnož pro stromkové rybízy a angrešty, které se vyznačují velmi dobrým růstem.
V posledních letech si stále více získává oblibu hlavně u drobných pěstitelů a především v zahrádkářských koliniích ji najdeme snad na každé zahrádce.
Foto autorka textu.