K LESU ČELEM, K ZIMĚ ZÁDY...

Zdeněk Pelda 28.03.2014 | 08:58 Receptář prima nápadů 7. 9. 2014, 28. díl, internetová verze

...aneb je ti teplo, Zdeno?

Před měsícem jsem meditoval nad ambivalentním vývojem počasí, před dvěma o vrtoších letošního způsobu zimy. Klidně bych mohl ve stejném gardu pokračovat. Vždyť před pár dny vydatně chumelilo a na dotaz klasika výše nahozený bych mohl odvětit: zbláznil ses? Ruce i nohy mi mrznou...No vida a už je to zase jinak...

Charakteristickým rysem posledního měsíce byly nadstandardně vysoké teploty a žádné mrazy. Vždy mne fascinuje skutečnost, že rekordy mohou mít i 150 let, ale v posledních desetiletích padají jako biatlonové terče na olympiádě...

Co si z toho odnést pro očekávání budoucí houbařské sezony? V první řadě velké oddychnutí z faktu, že výrazně zapršelo a tím se hrozba katastrofického vývoje (ne)růstu hub minimálně oddálila, ne-li docela zažehnala. Zmatená příroda střídavě přidává a ubírá plyn, nesmyslně řadí bez spojky a kličkuje po silnici času.

My, co jsme v lese denně, ovšem velmi pragmaticky sledujeme, co se v přírodě postupně objevuje, jaké jsou její časové odchylky od běžného roku a z toho vyvozujeme prognozy, tipy a verze budoucí houbařské sezony. Ta prognostika se dá odhadovat i v řádu několika měsíců, dnes se vlastně bojuje o houby v květnu a červnu...

Vzpomenu-li si na rekordy, pamatuji na Liberecku hřiby kováře v dubnu, křemenáče na prvního máje a košíky hřibů dubových v půlce května.. Bude-li to jako v Klementinu, budeme se posouvat k dalším limitům a extrémům.

Rád bych ovšem věřil tomu, že rukojeť plynu v rukách Matky Přírody bude uvážlivě používána k citlivému usměrňování optimálního chodu ročních dob a drastické výkyvy budou minimalizovány. Paradoxně nedávné velmi chladné počasí mi dalo hned zapravdu, protože ten až třítýdenní naskok se podstatně zredukoval a vše se přiblížilo k "normálu"...

Praktického i zasvěcennějšího návštěvníka lesů vod a strání ovšem především zajímá, s čím se může v přírodě aktuálně(cz) potkat a zda je z toho něco k snědku, že...Tož letem světem pár informací a tipů, doložených mými obrázky...

Ucho Jidášovo je stále nesmrtelné, je velmi jedlé a atraktivní, roste ucháč obrovský, ale asi jich neuvidíte dost na skvělou drštkovku, penízovky sametonohé skončily, ale začínají smrže a kačenky české. Příště už to bude doufám o májovkach a třeba přijde i něco hřibovitého...

V galerii obrázku odshora pokoukejte na aktuální houby v přírodě. Na prvním je vidět, že někdo může chodit na hlívu i na balkon, ohnivec rakouský je dekorativní krasavec, ohnivec zimní je vzácný a neskutečně fotogenický. Kačenka česká zaujme svým vzhledem, je jedlá a velmi chutná, Smrž kuželovitý je podobný, ale narozdíl od kačenky nemá ulomitelný klobouček...Hlízenka orsejová je ovšem taky jen na koukání, nejlépe přes objektiv foťáku, malá zrcadélka krásně zobrazují okolí...

Na závěr jeden dobrý tip. Půjdete-li do lesa, podívejte se po česneku medvědím. Nedocenitelná rostlina pro naše zdraví, už mám z něho špenát v mrazáku...Tak to zkuste taky...