KŘEN WASABI, JAPONSKÁ DELIKATESA

Kořeny křene selského

Křen Wasabi ocení všichni milovníci asijské kuchyně a zejména pak sushi.

Wasabi je japonským druhem křenu a je o dost silnější chuti než náš křen selský. Konzumuje se jak jeho kořen, tak i listy, ze kterých se připravuje pikantní wasabi salát.

Mírné rozčarování přinese bohužel fakt, že zelená pasta kterou koupíme u nás, a kterou i téměř všechny japonské restaurace používají, nemá s pravým wasabi nic společného. Originál je totiž celkem drahý, a proto se pod stejným jménem prodává náhražka připravená z křenu selského, drcených hořčičných semínek a barviva. Pravou wasabi pastu koupíte na internetu pod označením „hon wasabi“, což v angličtině znamená „real/true wasabi“, pro nás tedy „pravé wasabi“. Pokud ochutnáte originální druh, zjistíte, že je opravdu výtečný, velice aromatický, ale překvapivě jemnější. Štiplavá chuť neleží tak dlouho a jazyku, a se sushi a sashimi daleko lépe harmonizuje. Je zvláštní, že se Západoevropané nechají klamným názvem v podstatě šidit, možná je to i z toho důvodu, že pravý japonský křen nikdy neochutnali. Možná má na tom něco i skutečnost, že evropské chutě jsou oproti tradičním japonským odlišné. I stejné jídlo bude mít u nás silnější chuť, bude sladší, slanější nebo pálivější. Bohužel také bohatší, tučnější a větší.

Pokud zatoužíte ochutnat pravé wasabi, ale odrazuje vás jeho vysoká cena, nezbývá vám nic jiného, než se pustit do vlastního pěstování.

Wasabia japonica patří, stejně jako křen selský (Armoracia rusticana), do čeledi brukvovitých, bílým květem jsou si tedy oba druhy velmi podobné. Vzrůst a vzhled listů je ale celkem odlišný. Wasabi je jen 20-30 cm vysoký, lehce polehlého růstu, listy pak mají okrouhlý až srdčitý tvar. Podzemní pak tvoří ztlustlý oddenek, bělavo zelené barvy na povrchu, zelené uvnitř. Přirozeně se vyskytuje ve vlhčích lokalitách okolo vodních toků, vždy v polostínu. Místa jeho výskytu se nevyznačují nijak vysokými teplotami, většinou nepřesahují 20°C. Kulturně se pěstuje na zaplavovaných políčkách, podobně jako rýže.

V Japonsku má jeho pěstování dlouhou tradici, která sahá až do 10 stl. Jeho popularita u nás vzrostla až v poslední době, právě spolu s expanzí japonského stylu stravování. Celkem snadno seženeme i mladé rostliny pro domácí pěstování.

Zásady pěstování v domácích podmínkách

Vzhledem k tomu, že Wasabi nesnese mráz pod – 12°C, doporučuje se celoroční nádobové pěstování s chráněným přezimováním.

Zakoupenou rostlinu vsaďte do většího květináče, vyplněného výživnou zeminou a umístěte na polostinné stanoviště, chráněné před poledním sluncem. Nejlepší je místo pod toulavým stínem korun listnatých stromů. Během sezony dbáme zejména na dostatek vody, povrch květináče můžeme kypřit a občas přihnojit organickou formou hnojiva, jako je granulovaný koňský hnůj, slepičincový kompost, nebo speciální hnojivo produkované kalifornskými žížalami - Vermikompost. Vzhledem k přirozeným podmínkám v domácím prostředí, by zem v květináči nikdy neměla vyschnout, nevadí, pokud bude voda trvale stát v podmisce.

Na podzim, raději již před příchodem prvních mrazů, přeneseme rostlinu s květináčem na světlé přezimovací místo s teplotou okolo 10-15°C (teplota by určitě neměla přesáhnout 18°C). Oproti naprosté většině okrasných rostlinných druhů, vyžadujícím chráněné přezimování, nepřestáváme v zimě se zálivkou. Právě nižší teploty evokují aktivnější růst, a zima je také hlavním obdobím sklizně křenu. Wasabi vyneseme ven zase v květnu. Jednou za 1-2 roky křen, s ohledem na kořenovou aktivitu, přesadíme do větších nádob.

V úvahu připadá i záhonové pěstování. To ale vybereme opravdu vlhké místo a křen pěstujeme od jara do podzimu zde. Před zimou se musí oddenky opatrně vyrýt, přesadit do nádoby a přezimovat stejně jako u prvního způsobu pěstování.

Na první sklizeň musíme cca dva roky počkat, než bude kořen dostatečně narostlý. Nesklízejte více oddenků než zpracujete, obecně, u křenu platí, že nejlepší je čerstvý, silice rychle vyprchají. V Japonsku se křen před tím, než se dá na talíř také speciálně strouhá, či spíše tře krouživými pohyby na zvlášť určeném struhadle s vypnutou žraločí kůží. To zřejmě mít nebudeme a tak místo něj použijte velmi jemné, nejlépe keramické struhadlo. Nespotřebované, nenastrouhané části křenu lze uchovávat v chladničce zabalené ve vlhkém pláténku a mikrotenu.

Křen, kromě chuťových vlastností, představuje i rostlinu s výrazným zdravotním potenciálem. Obsahuje velké množství vitamínu C, draslík, vápník, magnesium, mangan a vitamín B6.

Křen je 10x účinější v ředění krve než Aspirin, označuje se i jako přírodní antibiotikum, které potlačuje růst některých bakterií, kvasinek a plísní.

Foto autorka textu                                    www.praha-fotografka.cz