Larvy kovaříků útočí na podzemní části rostlin.

V dubnu je ten pravý čas na výsadbu brambor. Řada pěstitelů ale zvažuje, zda po loňském neúspěchu brambory vysadit. Co bylo příčinou navrtaných bramborových hlíz, které se v důsledku takového poškození rychle kazily a prakticky se nedaly skladovat? Viníky nejsou háďátka, ale drátovci, což jsou larvy brouků kovaříků.

Tito brouci jsou protáhlého, štíhlého, dopředu zúženého a plochého těla. Nejčastějším zástupcem je kovařík obilní (Agriotes lineatus), kovařík tmavý (Agriotes obscures),kovařík začoudlý( Agriotes ustulatus), kovařík locikový (Agriotes sputator) a kovařík černý (Hemicrepidius niger). Typickým znakem je jejich schopnost vymršťovat se z pozice na hřbetu rychlým prohnutím těla v oblasti štítu. Žijí většinou skrytě v trávě, pod hroudami nebo rostlinnými zbytky. Většina druhů se živí rostlinnou potravou nebo nektarem, některé druhy jsou však i dravé, dospělci však již škody nezpůsobují, to je privilegium jejich larev.

Larvy jsou silně protáhlé a tuhé, proto se nazývají drátovci. Jejich vývoj je víceletý 3–5 roků. Žijí v půdě, trouchnivějícím dřevě nebo v rostlinných zbytcích. Larvy mohou silně poškodit vzcházející rostliny, ale i velké hlízy brambor, bulvy řepy nebo kořeny kořenové zeleniny.

Imago má protáhlé tělo, podle druhu 6–17 mm dlouhé. Zbarvení je proměnlivé hnědožluté, hnědé, černé s kovovým leskem, červenohnědé.Tvar těla larvy je protáhlý silně chitinózní, oligopódní typ (tři páry krátkých hrudních končetin). Podle druhu na konci 3–5 letého vývoje 15–30 mm dlouhé. Zbarvení je okrové, žlutohnědé nebo světle hnědé. Žijí v půdě nebo rozkládajících se rostlinných zbytcích.

Dospělci sice neškodí,ale larvy žírem silně ničí klíčící semena (obilí, kukuřice, luskovin apod.). Do dužnatých podzemních částí rostlin (hlízy brambor, bulvy řepy apod.) vyžírají hluboké úzké chodbičky. Často pletiva v okolí požerku zahnívají. Přezimující brouci se objevují obvykle v dubnu nebo květnu. Dospělci se mohou skrývat v rostlinném podrostu nebo tlejících rostlinných zbytcích. Některé druhy však vyhledávají květenství zejména mrkvovitých rostlin. Dospělci se živí především rostlinnými šťávami, některé druhy jsou i masožravé. Od druhé poloviny května kladou samičky do půdy 100–200 kusů vajíček.

K vývoji je nutná vysoká vlhkost prostředí jinak zasychají. Vylíhlé larvy jsou velké jen několik milimetrů a vyžadují vysokou vlhkost. Z počátku se živí výhradně humusem. Jejich vývoj je dlouhý 3–5 let. Po prvém roce vývoje poškozují rostliny. Vyskytují se v půdě ohniskovitě a největší škody způsobují po zaorání víceletých plodin zejména pícnin. Během roku se stěhují do různých hloubek podle vlhkosti půdy. Larvy vyhledávají vlhkou, ale nepřemokřenou půdu. Největší škody způsobují larvy na jaře a na podzim poškozováním klíčících semen - obilí, kukuřice nebo dužnatých podzemních částí rostlin - hlízy, kořeny nebo bulvy. V důsledku poškození dochází ve většině případů k druhotnému zahnívání.

Jak zjistíme nebezpečný výskyt drátovců? Práh škodlivosti zjistíme pomocí bramborových hlíz a leží mezi 1 až 2 larvami na čtverečný metr. Zjišťování prahových hodnot je dosud velmi obtížné, protože rozmístění larev na pozemku je velmi nepravidelné. Preventivně je možno proti drátovcům použít moření osiva insekticidy nebo použít pro půdní dezinfekci dusíkaté vápno. Pozor ale, doba mezi aplikací a výsadbou plodin musí být alespoň 3 týdny, jinak hrozí poškození rostlin.

Jaká je prevenci v boji s drátovci? Rozhodně se vyplatí podporovat přirozené nepřátele jako jsou krtci, rejsci, střevlíci či ptáci. Těmto přirozeným predátorům připravíme úkryty a hnízdiště pomocí hromad kamení, dříví nebo hnízdních budek. Při zaorání nebo zarytí travního drnu je ideální na pozemek vypustit slepice, ty si velice dobře a dokonale s larvami kovaříků poradí. Patří totiž k jejich oblíbeným pochoutkám.

Kvalitním zpracováním půdy do hloubky minimálně 10 až 15 centimetrů a také pravidelnou okopávkou zamezíme nebezpečnému rozšíření drátovců. Ti, kdo používají pro přípravu půdy rotavátor, mají polovinu vítězství jistou.

Tip na likvidaci drátovců

Na pozemek rozmístíme rozpůlené brambory nebo plátky brambor, které zahrabeme na různých místech asi 5-10 cm hluboko . Do nich se přítomní drátovci rychle zavrtají, pak již stačí asi po dvou až čtyřech dnech tyto návnady posbírat i se škůdci. Umístění návnad se vyplatí vyznačit kolíky nebo vlněnou přízí.

Foto autor