Mšice korovnice škodí jehličnanům

Korovnice jsou mšice z čeledi korovnicovití (Adelgidae), které představují v našich podmínkách nejvýznamnější skupinu savého hmyzu vyskytujícího se na jehličnatých dřevinách. Svou přítomnost často prozrazují nápadnými a charakteristickými příznaky, jako jsou bílé chomáčky až povlaky vylučovaných voskových vláken, tvorba hálek či deformace jehličí a výhonů. Hojný výskyt korovnic nemusí vždy znamenat pro napadenou dřevinu velké nebezpečí; škodlivostí se značně liší jak jednotlivé jejich druhy, tak různé generace daného druhu. Celkově u nás trpí poškozením korovnicemi nejvíce jedle a modřín, dále douglaska, smrk a nejméně borovice lesní. Poškození jehličí modřínů korovnicemi je známé každému lesníkovi. Způsobují jej zmíněná korovnice pupenová a korovnice zelená. Oba jmenované druhy se vyskytují často velmi početně až masově v modřínových kulturách a mlazinách. Sají jak na kůře, tak na jehlicích, kde je jejich přítomnost nejnápadnější, neboť následkem sání se jehlice obvykle kolénkovitě ohýbají a postupně žloutnou a rezavějí. Ani silné napadení nemusí být pro modříny nebezpečné díky dobré regenerační schopnosti; dosud není známo, že by samy korovnice mohly způsobit jejich odumření. Nelze však pochybovat o tom, že intenzivní sání mšic oslabuje modříny a negativně ovlivňuje jejich zdravotní stav. Za jeho příčinu lze považuje komplex abiotických a biotických faktorů, přičemž podíl jednotlivých faktorů na poškození byl v různých oblastech rozdílný. Přibližně ve stejné době bylo zaznamenáno abnormální přemnožení k. pupenové a zelené. Lze se však domnívat, že dotyčné mšice nepatří k primárním faktorům tehdejšího onemocnění; nasvědčoval tomu jak charakter poškození (např. usychání jednotlivých větví), tak skutečnost, že ne vždy se usychání vyskytovalo současně s přemnoženými korovnicemi a naopak. Všechny dále uvedené druhy korovnic prodělávají buď neúplný cyklus na jiné dřevině než na smrku, nebo úplný cyklus, v němž jsou hálky vytvářeny na cizokrajných smrcích. Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic (Adelgidae), štítenek (Diaspididae) a svilušek (Tetranychidae). V případě výskytu je na místě ošetření přípravkem Decis Mega, Karate Zeon nebo Mospilan 20 SP. Následkem sání larev korovnice smrkové (Sacchiphantes abietis) nebo korovnice zelené (Scchiphantes viridis) vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích (solitéry), kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde naklade vajíčka. Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním a zničením (spálením) vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení (koncem března nebo začátkem dubna) ošetříme některým z registrovaných insekticidů – Chess 50 WG, Karate Zeon, Mospilan 20 SP, Pirimor 50 WG aj.