NENECHTE PLEVELE VYSEMENIT

Nenechte plevele vysemenit

Ptačinec žabinec, bršlice kozí noha, pěťour maloúborný, svlačec rolní, kopřivy, pýr, pcháč oset a mnoho dalších důvěrně známých plevelů všech majitelů zahrádek. Především ve vlhkých letech se jim báječně daří, a tak můžeme při každé návštěvě zahrádky obdivovat jejich chuť k životu a vitalitu.Jsou také první zelení kterou najdeme na zahrádce po zimě. Plevele svým rychlým vývojem mohou způsobit značné ztráty na kulturních plodinách. Díky svému rychlému růstu je utlačují, přerůstají , odebírají jim světlo, vláhu i živiny. Některé plevele navíc trpí stejnými chorobami a škůdci jako kulturní rostliny (virózy, mšice, svilušky ad.) a usnadňují tak jejich přenášení.

Mezi ty nejúpornější patří bršlice kozí noha. Pokud roste na volném prostranství a v bezprostřední blízkosti nejsou žádné kulturní rostliny, je nejvhodnější zasáhnout herbicidy.Přesto je nutné provádět postřik pouze za bezvětří, aby se větrem postřiky nedostaly i na kulturní rostliny , které by mohly být vážně ohroženy. Aplikace růstových herbicidů bodově je sice pracnější, ale i tak je účinnost pouze dočasná. Bršlice totiž koření pomocí rozvětveného kořenového systému, až 20 cm pod povrchem . Tak se ke kořenům dostane poměrně málo účinné látky. Bršlici je proto vhodnější nechat trochu povyrůst, aby vytvořila dostatek listové plochy, kterou pak postříkáte a do kořenového systému pronikne větší množství účinné látky. Ošetření se pak ale vyplatí opakovat po 2 až 3 týdnech, tedy v době, kdy se objeví čerstvě vyrašené lístky. Právě v období od dubna do června dosáhnete tímto postupem nejlepších výsledků. Pro odpůrce herbicidů pak platí soustavná likvidace mladých rostlin, byť se nám nikdy nepodaří vytáhnou ze země celý kořen. Rostliny se tak oslabují a intenzita růstu je podstatně menší.

Nesmíme také propást dobu odstranění ptačince žabince. Tento úporný plevel nezdolá ani mráz. A právě tento plevel již jako mladá rostlina nasazuje ohromné množství semen, která se pak roznášejí větrem. Velmi rychle dokáže zamořit nejen kompost ale i záhony. Patří mezi jednoleté ozimé plevely.Schopností tohoto druhu je vzcházení semen v průběhu celého vegetačního období. Vyjímkou nejsou ani mírné zimy, kdy se jako jeden z prvních plevelů objeví na záhonech.Na jedné rostlině dozrává až 15 000 semen, jejich životnost v půdě je 2-4 roky. Semena jsou schopná klíčit již při teplotách 2C.Jedná se o známý a obecně rozšířený druh na celém našem území.Mladé rostliny obsahují vysoké množství vitamínu C, je proto vhodné přidávat listy do jarních salátů.Pro vlastníky křečků, morčat či papoušků dobrá rada – dávejte jim jako zdroj vitamínů svazeček žabince od okamžiku, kdy se objeví po sejití sněhu

Přesličky rolní se nejlépe zbavíte tak, budete soustavně odřezávat několik centimetrů pod povrchem půdy každý výhonek, který se objeví. Mimo jiné , silný výskyt přesličky svědčí o nedostatku vápníku.

Nenajdete snad jediného zahrádkáře, který by neznal bodlák pcháč rolní, patří mezi plevele vytrvalé, velmi úporné a těžko hubitelé, hluboko kořenící s kořenovými výběžky.

Nejprve je nutné zabránit rostlinám v kvetení, neboť v jednom květním úboru je až 80 nažek. Ty jsou pak následovně roznášeny větrem do velké vzdálenosti a v zemi si uchovávají klíčivost po dobu 6 let.mechanická likvidace rostlin i s kořeny je obtížná, koření do velké hloubky a velice dobře regenerují i malé zbytky kořenů.

Dalším úporným plevelem je pěťour maloúborný. Velmi rychle roste a během několika dnů dokáže zamořit celé záhony. Jeho včasná likvidace je nutná také proto, že je často napadán sviluškami, které velmi rychle začnou likvidovat třeba okurky nebo fazole, či okrasné rostliny.

A to je jen nepatrný výčet těch nejznámějších. Abychom měli zahrádku čistou, je třeba ničit plevele hned od konce zimy soustavně po celý rok. Plevele se totiž vyznačují ohromnou rozmnožovací schopností, snadným rozšiřováním do dálky a neposlední řadě velkou životaschopností semen. Například semena šťovíku kadeřavého, merlíku bílého či lilku černého jsou klíčivá i několik desetiletí, pak se nemůžeme divit, kde se stále berou, když jsme před několika dny pečlivě vypleli.

Proto se vyplatí sledovat průběžně každý kout zahrady, aby se žádnému plevelu nepodařilo nasadit semena.. Právě na schovaných nebo málo přístupných ¨místech, které uniknou vašemu pohledu, vyroste velmi často nežádoucí plevel a nasadí semena.. O jejich důkladné rozšíření se pak postará vítr. Plevely je tak ohrožena nejen zahrádka vaše , ale i všech sousedů.

Rady:

1. plevele rozdělujeme podle vývojového cyklu na jednoleté a vytrvalé. Mezi nejznámější jednoleté patří penízek , kokoška pastuší tobolka, hořčice, pěťour, mléč. Mezi vytrvalé pak bršlice, pýr, svlačec, pcháč, smetanka ad.

2. pokud nejsou plevelné rostliny napadeny chorobami a škůdci, můžeme je kompostovat.Avšak plevele vytrhané v době , kdy již semení raději kompostovat nebudeme, protože teplota v kompostu, která se zde vytvoří, není většinou tak vysoká, aby klíčivost semen byla výrazně omezena.

3. plevele, které již vytvořily semena je vhodnější po vytrhání usušit a spálit

4. při likvidaci oddenkatých plevelů jako je např. pýr plazivý dbáme na pečlivé odstraňování i malých částí oddenků, protože i z nich velmi rychle vyrůstá nová rostlina