OMEZENÍ STRESU ROSTLIN

Choroby a škůdci rostlin patří k nejobávanějším nepřátelům našeho zahradnického snažení. Neustále jsme nuceni prozkoumávat rostliny a v případě zjištění prvních příznaků okamžitě zahajujeme škálu postřiků proti těmto nepřátelům. Je zde však ještě další nepřítel, který může být ještě zákeřnější, než všechny choroby a škůdci a to je stres.

Stres je obecně nepříznivý stav, vyvolaný působením činitele zvaného stresor. Stres vyvolá stresovou reakci, což je aktivace obranných mechanismů. V důsledku stresu rostlina zastavuje růst, zakrní, usychá nebo naopak začne zahnívat.U rostlin může být stresorem např. zaplavení, nedostatek živin, příliš vysoká ozářenost, nízké teploty a podobně. Často je stres způsoben nedostatkem nebo naopak nadbytkem nějakého potřebného a běžného faktoru jako je voda, kyslík, světlo nebo teplo.. Stres je běžnou součástí života všech rostlin, mají proto mechanismy, jak se s ním vypořádat. Adaptací (postupným přivykáním) lze zvýšit odolnost rostliny vůči stresoru. Obecně platí, že čím pozvolnější je adaptace, tím lépe. Se značným stresem se musejí potýkat rostliny, přenesené z vnitřního prostředí do venkovního. Největší ohrožení pro tyto rostliny představuje nedostatek vody nebo nadbytek vody, přímé sluneční ozáření či velké kolísání teploty.Dá se stresu předejít?

Samozřejmě, že stoprocentně asi těžko, ale je celá řada preventivních opatření, které stresu zabrání.

Základem je kvalitní půda.

V těžkých, nepropustných zemích rostliny pomalu přirůstají, špatně přijímají potřebné živiny. Takové rostliny jsou často jakousi miniaturou skutečné velikosti, listové plochy jsou světlé, postupně hnědnou a usychají. Vyplatí se proto věnovat přípravě půdy dostatečnou pozornost, pravidelně přidávat kompost, používat zelené hnojení a statková hnojiva. Vytvořením humózní zahradní půdy máme polovinu úspěchu zajištěnou. Je to ale běh na dlouhou trať, nelze počítat s tím, že jedno organické přihnojení stav půdy okamžitě zlepší.

Velkým nebezpečím v našich klimatických podmínkách je mráz.

Pozdní jarní mrazíky, kdy teplota klesne pod nulu, nejsou v květnu žádnou výjimkou, přitom v tuto dobu mám již většinu rostlin ve volné půdě. Slabé poškození dokáže rostlina časem překonat, někdy ale mrazové poškození může nepříjemně zbrzdit růst a ovlivní i konečnou kvalitu a výši sklizně. Velice dobrým řešením je využití bílé netkané textilie, kterou rostliny zakrýváme v případě nebezpečí mrazíků. Pozor ale na kontakt fólie s rostlinami. Tady může dojít k přimrznutí fólie a značnému tak poškození kultury.

Nadbytek i nedostatek vody je na škodu.

Vodní režim rostliny je neoddělitelně spjat s dalšími důležitými procesy. Je to především

příjem minerálních látek, transport látek v rostlině, fotosyntéza a stabilizace teplotních

poměrů v rostlině i jejím okolí. Vyplatí se proto při nedostatku dešťových srážek porosty zavlažovat. Je zde ale důležitá zásada, zalévat vydatně, ale méně často. Rozhodně je nesmyslné každý den trochu zalít, ale zalévat v intervalu několika dnů a tak, aby se zem provlhčila až do hloubky kořenů. Naopak při silných a dlouho trvajících deštích zajistíme odvod vody z pozemku pomocí různých rýh a brázdiček, tak, aby voda v záhonech nestála.

Silné sluneční záření může choulostivé rostliny popálit.

Sluneční světlo umožňuje fotosyntézu rostlin ,zajišťuje potravu a kyslík, na nichž rostliny závisejí. Proto při nedostatku slunce rostliny strádají a chřadnou. Na škodu je ale i nadbytek. Při letním žáru může dojít k popálení rostlinného pletiva. Vyplatí se proto choulostivější rostliny přistínit pomocí rákosových nebo textilních stínovek, které se dají natáhnout na jednoduchou konstrukci a v případě potřeba snadno odstranit.

Kroupy mohou předčasně sklidit úrodu.

Velikost krup může být od 5 do 50 mm a hmotnost může dosahovat až 500 g .

Poškození rostlin krupobitím záleží na velikosti a hustotě krup, zmírnit jej může současný silnější déšť, důležitá je velikost a stupeň vývoje rostliny, vliv může mít i druh rostliny.

Poranění kroupami je patrné na zasažené straně, hlavními příznaky jsou roztřepené listy, léze na větvích, postupně bělavé až nažloutlé skvrny, částečné nebo úplné zničení květů či plodů, odlistění rostlin, odlámání letorostů, zničení mladých rostlin. Většinou je nutné poškozené části odstranit, ošetřit rostliny fungicidy a použít regenerační přihnojení.

Tip

Proti uvedeným stresům se vyplatí u všech druhů rostlin používat preventivně i léčebně univerzální huminový přípravek Lignohumát s obsahem solí huminových a fulvových kyselin – 12 % v ideálním poměru 1 : 1. Vyznačuje vysokým obsahem fulvové části, která snadno vstupuje do rostlinných pletiv a spolehlivě tak zajišťuje funkci nosiče. Pozitivní efekt se projevuje nárůstem asimilační plochy, efektivnějším průběhem fotosyntézy, porosty jsou vitálnější se sytějšími barvami a dokážou daleko lépe využívat živiny. Porost lépe odolává stresovým faktorům a rychleji regeneruje. Konečný efekt požívání pozná každý zahradník na kvalitě i kvantitě výnosu. Používá se jak k samostatným aplikacím, tak i k aplikacím společně s listovými hnojivy, s přípravky pro chemickou ochranou rostlin či stimulátory růstu. Je ekologický, s obohacením o stopové množství mikroelementů.

Foto autor textu.