PĚSTUJEME DŘEVINY V NÁDOBÁCH

Zvláště ti, kteří nemají velkou zahradu, ocení možnost pěstovat rostliny v nádobách. Dnes ale řeč nebude o letničkách nebo balkonovkách, ale o dřevinách a to jak listnatých, tak i jehličnatých. Nádobové rostliny představují pro všechny, kteří mají jen malinkatou zahrádku, terasu, balkon nebo lodžii v podstatě jediné možné řešení, jak zde pěstovat zeleň.

Mezi nádobové rostliny spadá poměrně velké množství druhů, včetně řady jejich kultivarů. Vzhledem k tomu, že jsou na ně kladeny vysoké nároky, musí pěstování všech dřevin, která spadají do této skupiny, splňovat řadu požadavků. V první řadě je třeba si uvědomit, že život v nádobě je pro dřeviny daleko složitější než ve volné půdě a při výběru se skutečně vyplatí vybírat pouze dřeviny, které se mezi nádobové rostliny řadí.

Rostliny v nádobách musí kromě velmi omezenému prostoru pro kořenění čelit i extrémním klimatickým výkyvům. Půda se za letních dnů v nádobě zahřeje daleko více, než ve volné půdě a velmi rychle vysychá. Za deště naopak velmi snadno dojde k přemokření, které může způsobit nebezpečné uhnívání kořenů. Stejné je to v zimě, kdy květináč velmi snadno promrzne v celém svém objemu. Z uvedeného tedy vyplývá, že do nádob nemůžeme nikdy vybírat druhy exotické, choulostivé nebo příliš mohutně rostoucí. Samozřejmě, že velmi záleží i na tom, jak moc času chceme péčí o rostliny strávit. Pokud nám ale jde o to, aby rostliny byly celoročně pěkné a přitom, aby péče o ně nebyla časově náročná, je nezbytné, vybírat rostliny právě jen ze skupiny určené pro pěstování v nádobách.

Podívejme se nejprve na výčet těch nejlepších druhů:

Vyšší listnaté: Acer ginnala, Acer palmatum, Buxus, Carpinus betulas ´Columnaris´, Cotynus coggygria, Rhus, Salix matsudana, Salix erythroflexuosa

Menší listnaté: Hydrangea, Potentilla, Rosa, Spirea, Symhoricarpos chenaultii ´Hancock´, Berberis, Euonymus fortunei

Jehličnaté: Chamaecypariss nootkatensis, Ch. pisifera, + téměř všechny zakrslé nebo kulovitě rostoucí druhy a kultivary smrků, borovic, jalovců a zeravů.

Popínavé rostliny: V nádobách se dají pěstovat i některé popínavé rostliny, jen je třeba si vybrat ty, které nejsou extrémně mohutné nebo silně bujně rostoucí. Poměrně snadno se dá pěstovat plamének, vždy, ale s tím, že spodní část rostliny a nádoba budou ve stínu. Méně vzrůstné druhy zimolezu, jako je třeba Lonicera japonica nebo některé pnoucí růže (Rosa). Na křivouš nebo vistárii raději zapomeňte.

I v případě nádobového pěstování musíme minimálně rozlišovat, zda výsadba přijde do stínu nebo na slunce. Zda je daná dřevina suchomilná nebo vyžaduje spíše vlhčí půdu.

Nádoby se vždy snažíme zvolit dostatečně veliké, čím větší nádobu vybereme, tím příznivější podmínky rostlinám nabídneme. Navíc si i sami ušetříme práci, protože je jasné, že malá nádoba vyschne mnohem rychleji, než nádoba velká. Kromě toho, že by nádoba měla mít dostatek prostoru, musí splňovat i estetická kriteria. Hnědým neforemným plastovým květníkům doufejme již odzvonilo, a pokud jej přeci jen chcete použít, zapusťte jej do pohledově zajímavějšího obalu. Ten si můžete i vytvořit jednoduše tím, že plastový kontejner obalíte kusem rohože z rákosu, nebo ze štípaného bambusu. Výhodou takového řešení je nízká hmotnost a tedy i snazší manipulace. Velmi krásné jsou nádoby terakotové a jistě je potěšující i to, že jejich výběr je rok od roku větší. Při výběru se řiďte hlavně tím, zda je nádoba plně mrazuvzdorná. Tyto nádoby jsou zpravidla dražší, ale nemusíte se bát, že by vám po první zimě popraskaly. Nevýhodou terakoty, je vyšší cena, velká hmotnost a křehkost. Koupit se dají i nádoby ze dřeva, kovu, či laminátu., Jejich cena je značná, ale většinou jsou velmi krásné. Zde záleží na tom, kolik chcete do nákupu investovat. Celkem dobře se pro pěstování dají využít i staré nádoby, které měly dříve jiný účel. Řeč je o dížích, vědrech nebo korytech. Pokud je tato nádoba ze dřeva, měla by být v dobrém stavu. Před použitím ji naimpregnujeme vhodným prostředkem, který ochrání dřevo před hnilobou. Každá pěstební nádoba by také měla mít podmisku (která zde není proto, aby v ní stále stála voda, ale pomůže nám při zálivce). Při výsadbě dbejte nato, aby v nádobě vždy byla alespoň dvoucentimetrová vrstva drenáže ze štěrku, keramzitu nebo z kamínků. Zeminu volte kvalitní, nikdy se nespolehejte na to, co vykopete na vlastní zahrádce. Samozřejmě pokud máte kvalitní kompost, lze jej použít. Pokud si ale nejste zcela jisti, je vhodné zeminu zakoupit. Nejlepší je substrát, který je přímo určený pro pěstování rostlin v nádobách, nebo alespoň substrát, který se sežene pod názvem: „zahradní zemina“ nebo „zahradní substrát“. Důsledně se vyhněte květinovému substrátu nebo substrátu pro balkonovky. Svým složením odpovídá potřebám krátkodobě pěstovaných rostlin a pro dřeviny je příliš výživný a ani jeho fyzikální vlastnosti nejsou nejlepší.

S pravidelným přihnojováním začínáme asi 3 neděle po výsadbě.

V případě, že sesazujete nádobu z více druhů, dejte pozor na to, abyste výsadbu neudělali příliš hustě. Aby nádoba hned podsadbě působila hezkým a zaplněným dojmem, je vhodné výsadbu dřevin zkombinovat i s letničkami, cibulovinami a travinami.

Foto archiv autorky textu.

www.praha-fotografka.cz

.

Fotogalerie :