TRVALKY KVETOUCÍ V LÉTĚ

Co to jsou trvalky: Mezi trvalky zahrnujeme rostliny, které žijí déle než dva roky. Dají se rozdělit do mnoha skupin. U většiny trvalek rostoucích v našich klimatických podmínkách odumírá na podzim nadzemní část a rostliny přezimují ve stadiu kořenů, oddenků či pupenů. Na jaře vyraší, vykvetou, vytvoří semena a nadzemní část znovu odumře. Jiné druhy jsou stálezelené, jejich nadzemní část stále přirůstá, v době vegetace tvoří květy a plody.

Trvalky a letničky ?

Oproti letničkám odpadá každoroční nový výsev a předpěstování sazenic. Hranice mezi tím, co je letničkou a trvalkou, ale nemusí být zcela zřejmá. Zejména zahraniční literatura může velmi často zapříčinit omyl a následné zklamání nad umrzlou květinou, kterou jsme vysadili v domnění, že se jedná o trvalku. Rostlina zřejmě trvalkou opravdu je (fuchsie, lantana, pelargonie), ale ne v našich klimatických podmínkách. U nás je řadíme do skupiny letniček nebo tzv. jednoletě pěstovaných trvalek. Před nákupem a výsadbou se vždy spoléhejte raději na tuzemský zdroj informací.

Péče a nároky

Péče o trvalky je poměrně snadná, po výsadbě nebo rozdělení trsů se vyplatí rostliny pravidelně zalévat. Právě nedostatek vláhy velmi výrazně ovlivňuje zakořenění mladých rostlin. Půdu pravidelně kypříme a trvalky nám budou vděčné i za občasné přihnojení kombinovanými hnojivy jako je např. NPK, či Cererit. Trvalky ve skupinových výsadbách potřebují pro svůj růst a vývoj dostatek prostoru, s tím je potřeba počítat i při výsadbě a předem si zjistit do jakých rozměrů jsou vybrané druhy narůst. Trvalky se nám pak po celé léto odmění bohatým nakvétáním a celá řada z nich po odstranění odkvetlých květenství nasadí květy znovu v pozdním létě (kopretiny, třapatky, růže ad.

Množení

Trvalky se dají množit několika způsoby a vypěstovat zdravé a silné sazenice lze I v domácích podmínkách.

• množení semenem je asi nejčastější způsob. Situace na trhu značně vylepšila a osivo trvalek není již nedostatkovou vzácností. Oproti letničkám není výsev trvalek omezen na časně jarní dobu. Jarní výsev do truhlíčku za oknem je jen jednou z možností. Až do počátku srpna je možné vysévat trvalky venku na zahradě do jemně připraveného výsevního záhonku, skleníčku či truhlíku. Pozdější výsevy se nedoručují, protože by rostlinky nestihly do příchodu zimy správně narůst a  zakořenit. Při výsevu pod sklem je nutné zajistit větrání a regulaci teploty, aby se vzcházející rostlinky nepopálily nebo neudusily. Hloubka výsevu se řídí stejnými kritérii jako při výsevu jakých koliv jiných semen – výška zeminy nad semínkem má být vysoká jako dvou a půl násobek průměru semínka. Dobře klíčí a  snadno se pěstují: kontryhel, dlužicha, ostrožka, mochna a  pupalka
• Další možností množení je dělení trsů. Vhodnou dobou je podzim nebo jaro. Nezískáme sice tolik mladých jedinců jako při výsevu, ale oddělky budou pěkně narostlé a mohutné a pokud tento zákrok provedeme již na jaře, pokvetou noví jedinci již téhož roku. Množit dělením se dají skoro všechny trvalky, které se rozšiřují podzemními výběžky nebo i oddenky a které tvoří trsy o větším počtu samostatných stonků (ideální jsou plamenky, záplevák, krásnoočko, třapatky, řebříčky, šanta, šalvěje nebo hosty). Trvalky se mohou dále množit I řízkováním nebo tkáňovými kulturami, ale pro hobby využití nemají tyto způsoby význam, ne všichni mají doma meristémovou laboratoř nebo skleník.

Použití

Trvalky tvoří nezbytnou součást zahradních výsadeb. Své uplatnění najdou nejen v parcích a v zahradách, ale v nádobových výsadbách a v záhonech střešních zahrad. Trvalek existuje nepřeberné množství a sestavit si kolekci šitou na míru konkrétním podmínkám daného stanoviště není složité. Můžeme mít trvalky přímo určené pro stinné I úpalné stanoviště, pro těžké I lehčí půdy, speciální druhy vyžadující vápník v půdě, nebo naopak takové, co preferují kyselou reakci. Jarní druhy pomalu dokvétají a ke slovu se hlásí druhy kvetoucí v létě. Právě letní druhy představují nejširší skupinu trvalek. Pojďme si nyní z širokého spektra zástupců představit ty, kteří by na vaší zahradě neměly chybět.

Nejkrásnější druhy pro letní kvetení:

OKRASNÉ KVĚTEM -

Krásnoočko - Coreopsis - mezi mnoha krásnoočky najdete trvalky i letničky. Jedním z nejzajímavějších je vytrvalé krásnoočko přeslenité se zlatými květy. Zaujme dlouhou dobou kvetení (červen až září) i množstvím květů. Pro pěstování vybírejte slunné stanoviště s propustnou zahradní zeminou.

Čechrava – Astilbe – půvabná trvalka, jejíž květy se zdají být jak vyrobeny z peří. Laty jemných kvítků v pastelových barvách působí velmi lehkým a vzdušným dojmem. Nejčastější je barva bílá, růžová, fialová a červená. Čechrava vyžaduje polostinná stanoviště a vlhčí živnější půdu, je spolehlivě mrazuvzdorná. Na výběr je celá řada druhů a kultivarů, které se liší nejen barevností, ale také vzrůstností., na trhu jsou rostliny od 20cm do 1m

Řebříček obecný (v kultivarech) – Achilea millefolium – okrasný řebříček vznikl z plané luční formy procesem cílevědomého šlechtění. Nejen, že je vyšší, ale i jeho květenství jsou větší a pestřeji zbarvené. Ze základní bílé či narůžovělé se barevná škála rozšířila na žlutou, lososovou, oranžovou, červenou a karmínovou. Řebříček je nenáročný, snese i suchá stanoviště s horší půdou. Vyžaduje plné slunce. Jeho výška dosahuje i 1,2m a výborně se hodí nejen do vázy ale také k sušení.

Plamenka latnatá – Phlox paniculata – je stálice na našich zahrádkách. Milovaly ji naše babičce a stejné oblibě se těší dodnes. Také plamenka je dostání v mnoha barevných variantách. Je naprosto nenáročné a plně mrazuvzdorná, ideální je k řezu a do pozadí trvalkových záhonů. Staré trsy je dobré zmladit podzimním rozdělením a přesazením do čerstvé půdy.

Pupalka missurská - Oenothera missouriensis – je zástupcem nižších trvalek. Jedná se téměř o plazivý, rychle se rozrůstající druh, který je po celé léto obsypán záplavou zlatých květů. Pupalka preferuje slunná sušší stanoviště s propustnou půdou. Snadno se rozšiřuje nejen semeny, ale také rozrůstáním trsu. Hodí se nejen do popředí trvalkových záhonů, ale i do skalek.

OKRASNÉ LISTEM -

Možná i vy si myslíte, že pravá krása květin spočívá v jejich pestrých květech... a čím barevnější, tím lepší. Ale i pravý opak může být pravdou. Skupina trvalek okrasným listem v sobě spojuje eleganci a čistotu.

Funkie – Hosta - Je právem považována za královnu rostlin okrasných listem. Jen ze samotných host se dá vytvořit fascinující záhon. Z mnoha druhů a kultivarů se dají sestavovat efektní zákoutí. Můžeme si vybrat nejen hosty se žlutým, zeleným, stříbrným listem, ale i s listy-bíle, žlutě či světle zeleně panašovanými. Velikost listů může být od 2 do 40 cm. Kromě listů hosty zdobí I květy. Květy vyrůstají v klasech nejčastěji bílé nebo fialové barvy.

Popelivka - Ligularia - aby její listy byly pěkné a trs kompaktní, potřebuje hodně vody, nejlepší stanoviště je poblíž jezírka nebo potůčku, ale I v polostínu s pravidelnou zálivkou se jí bude výborně dařit. Krásné je jsou I kapradiny ale platí pro ně to samé jako pro popelivku. Potřebují stinné či polostinné stanoviště, vlhkou půdu a pravidelnou zálivku.

Kontryhel měkký - Alchemilla mollis – patří k nižším druhům. Pro růst vybíráme polostín, propustnou půdu a dostatek vláhy. Nejlépe vynikne ve společnosti jiných trvalek okrasných listem. Optimální stanoviště bude u vodní plochy. Pěstuje se výsevem, lépe dělením trsů.

Dlužicha – Heuchera - se hned po hostách řadí na druhou příčku oblíbenosti listem okrasných trvalek. Ve společenství host se velmi dobře vyjímá a i její nároky jsou velmi podobné. Pro ozvlá3tnění záhonu a vytvoření zajímavého kontrastu použijte do výsadby i červenolistý kultivar dlužichy H. sanguinea Átropurpurea.

Foto autorka textu      www.praha-fotografka.cz