ZAJÍMAVÍ EXOTI
Příroda si někdy dovede s tvary a barvami pohrát neuvěřitelným způsobem. Někteří zástupci rostlinné říše svým vzhledem umí pěkně překvapit.
Podíváme se na zajímavé dřeviny, jejichž květenství zcela věrně kopíruje kartáček na mytí nádobí nebo štětku na čištění láhví s úzkým hrdlem.
Železnec ( Metrosideros )
První ze série kartáčků představuje železnec ( Metrosideros excelsa )
U nás se jedná o dřevinu celkem neznámou, ale u protinožců je tomu zcela naopak. Novozélanďané si železnec považují stejně jako my lípu. Těší se veliké oblibě a je nazýván „vánoční strom“, protože vykvétá přesně v době těchto svátků a stromy s kožovitými listy jsou doslova obsypané šarlatově červenými tyčinkovitými květy.
Strom v květu skutečně představuje parádní podívanou a navíc je možné jej jako nádobovou rostlinu pěstovat i u nás. A co asi potěší nejvíc, je skutečnost, že jeho pěstování není nijak zvlášť obtížné. Pokud dřevině poskytneme dostatečně velkou nádobu, poroste skoro sama. Přes léto je nejvhodnější umístění na slunné terase či lodžii, snese však i mírné přistínění a občasné opomenutí zálivky, netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Na zimu mu ale jako asi většině nádobových rostlin nezapomeňte poskytnout bezmrazé přístřeší
Štětkovec ( Callistemon )
Dřevina s žertovným názvem se na první pohled dá zaměnit za železnec, díky podobně vypadajícím květům. Rudé tyčinky štětkovce však rostou ve svazečcích okolo celé větvičky a štětku na čištění lahví připomínají ještě věrněji. Callistemon je doma v Austrálii, na Novém Zélandu a v Tasmánii. U nás je štětkovec známý také a to zejména druh Callistemon citrinus, který se rovněž pěstuje jako nádobová rostlina, Štětkovec potřebuje dostatek světla a pravidelnou zálivku. Pro zdravý růst je nezbytná kyselá půdní reakce, proto použijte zeminu pro kyselomilné rostliny nebo pro rododendrony. Případně můžete běžný substrát smísit s rašelinou v poměru 1:1. Mladé rostliny chtějí hodně zaštipovat, aby se pěkně rozvětvily. Minimálně každé 4 týdny rostlinu zalijte, zemina v létě ani v zimě nesmí vyschnout. Při správné péči se odmění tím, že pokvete 2x za sezónu. V nádobě může dorůst až do 2 metrů, s tím že každé tři roky vyžaduje přesazení.
Nezapomeňte na bezmrazé přezimování s teplotami, které nesmí klesnout pod 5 °C.
Akácie ( Acacia )
Tvoří vzdušné keře nebo stromy s úzkými fylokladii namísto listů. Květy jsou nejčastěji drobné žluté štětičky, ale některé akácie mají i růžové či načervenalé květenství ve formě široce otevřených štětců.
I mnohé akácie svůj původ na jižní polokouli. Její domovinou je Austrálie, kde můžeme napočítat až kolem 960 druhů, dalších 300 druhů najdeme zejména v tropech, ale i v teplejších místech Evropy.
Mezi akácie řadíme i zajímavý druh Albizia julibrissin a zejména jeho kultivar "Ernest Wilson", který mé pro naše podmínky velkou hodnotu, protože snese mráz až -30 °C.
Tento kultivar původně nalezen na začátku minulého století v Koreji, v oblasti s chladnějšími zimami. Později se odolnost testovala v chladných oblastech USA a Evropy- výsledek ukázal, že tento kultivar je mnohem odolnější než původní druh. Široce rostoucí strom většinou nepřesáhne výšku 4 metrů, větve jsou téměř vodorovné a květenství jsou velká růžová, uspořádaná do ježatých kuliček
Pro albizii volíme maximálně slunné, teplé a chráněné stanoviště. Půda je ideální písčitá, dobře propustná a záhřevná, s neutrální až zásaditou reakcí.
Na správně zvoleném stanovišti není zimní ochrana nutná, pouze mladé jedince můžeme obalit bílou netkanou textilií. Pokud přeci jen větve namrznou, opravíme je na jaře korekčním řezem. Dřevina na řez reaguje tvorbou nových dlouhých výhonů.
Akácie obecně si můžeme vypěstovat celkem snadno ze semen, které lze zakoupit v semenářské prodejně. Před výsevem je ale nutná úprava, která napomůže klíčení. Semena mají velice tvrdou slupku, která sice dobře chrání klíček při australských požárech, ale na druhou stranu velmi zpomaluje klíčení. Můžeme si pomoci tak, že semena přelijeme horkou vodou a necháme stát přes noc. Nabobtnalá semena můžeme vysévat, ostatní přelijeme ještě jednou. Druhá možnost je tvrdou skořápku obrousit smirkovým papírem. Semena pak klíčí během 1-2 týdnů. U tropických druhů akácií, není tato předseťová příprava nutná a vyséváme je do půdy ihned.
Akácie jsou náchylné na kořenové hniloby a volíme tedy lehčí substrát, který je schopen přebytečnou vodu lépe odvádět. Občasné vyschnutí rostlině nijak nevadí, přemokření ale nesnáší.
Nutnou podmínkou je dostatek světla. Rostlina by vždy měla stát na nejsvětlejším možném stanovišti. Velice dobře vypadají na terasách, kde navozují dojem Středozemí a moře. Přes celé léto je vhodné venkovní pěstování, a ačkoli některé druhy snesou mírný mráz, vždy je raději přezimujme na chráněném stanovišti. Ideální je zimní zahrada, s teplotami okolo 5st C.
Foto autorka textu
Albizia julibrissin
|
Calistemon
|
Metrosideros excelsa
|